Ono je to především tak, že Slovanskou epopej nedaroval městu Praze Alfons Mucha, ale americký finančník Charles R. Crane, který ty obrazy u Muchy objednal a taky mu za ně královsky zaplatil. Darovací smlouvu podepsal on, nikoliv Mucha. Jakékoliv Muchovy podmínky, které neustále straší v hlavách naší veřejnosti, jsou tedy bezpředmětné. A mimoto - jakákoliv darovací smlouva je ze své podstaty bezpodmínečná.

Od roku 1989 jsme sledovali, jak se John Mucha dohaduje se státem o umístění Slovanské epopeje. Po třiceti letech zjistíme, že John Mucha je tak trochu podvodník, který do toho všeho nemá moc co kecat. V mezidobí však domluvil, že se epopej nacpe do bývalých garáží pod novým obchoďákem, a to za zcela nekřesťanských finančních podmínek. Mezitím se však rozeběhne další kolo jednání s úplně novými aktéry.

Celé to působí tak nějak jako klasická česká fraška :-)

“Povolání” vnučka... smutné

Slovanska epopej patri nielen Prahe,ale aj Ceskemu a aj Slovenskemu ludu,kedze takto ju autor daroval!Takze,laskovo,by Praha mala najst dostojne podmienky pre toto dielo.Ja som to dielo videl,este za socializmu a je nadherne a patri vsetkym Cechoslovakom!

Daroval ji Praze s podmínkou, že pro ni bude vybudována výstavní hala. To je jeho vůle dodnes, nijak to nezrušil.

Jedná se o dílo vzniklé v konkurenci s Nibelungy a jinými nacionalistickými díly. Slované jsou už dávno na sebe vzájemně nevraživí, stejně jako muslimové. Jako malířský výkon jistě impozantní, ale naprosto vedle s tématem. S holým břichem dnes pobíhají už jenom mladé dívky.

jasne, dejte do prahy vsechno, at vidlaci utrou!

pri vsi ucte pan plockova, praha nejsou cesko, ani pupek sveta.

vim, ze mucha daroval epopej praze, to je nepopiratelne, ale dnes je jina doba, a klidne mohla byt zapujcena, nebo jinak resena tato otazka treba opet v moravskch budejovicich. alespon by lide nejeli pouze do prahy, ale i na krasny venkov......

"diky" !

Jarku Jarku...kdybys aspoň věděl že to kdysi bylo v Moravském Krumlově, ne Budějovicích...��

Vlastně to na mě dělá dojem, že Epopej je nakonec takový trošku danajský dar Praze. Vizuálně velkolepé, ale obří a již dávno anachronické dílo, s kterým si nikdo neví moc rady. Je to opravdu docela smutný příběh. Na druhou stranu je pozitivum článku, že otevřeně mluví o tom, že John Mucha není Muchův potomek, ač se za něj rád vydává.

Tedy kam až vlastně sahají Muchovi ? Nevyřešily by to testy DNA, jednou provždy ?