Podle antické mytologie Erotovi podléhali jak lidé, tak bozi. Pokud Amor zacílil a trefil šípem se zlatým hrotem, lásku zasaženému jeho vyvolený opětoval. Nešťastníkem se ale stal ten, kterému Eros vybral šíp s hrotem olověným, protože jeho cit zůstal bez odpovědi.
Snad nikde jinde nejsou pojmy ošklivost, oplzlost a krása tak snadno zaměnitelné podle dobového vkusu jako v případě působení Erota na výtvarné umění. To, co se mohlo před staletími zdát pohoršlivé, se nám dnes může jevit jako směšné nebo krásné.
Erotika v umění zdaleka není záležitostí tohoto století. Bez erotiky si je jen sotva možné představit jakoukoli lidskou činnost, tím méně umění. Vzájemná náklonnost opačného či stejného pohlaví doprovází umění od jeho počátku a tyto motivy můžeme objevit již v pravěkých jeskynních malbách. V evropské grafice lze sledovat vliv Erota od 15. století.
Důležité místo začíná erotika zastávat ve výtvarném umění v renesanci. V době manýrismu grafika inspirovaná láskou nabývá na rafinovanosti a dekadenci. Nabubřelé baroko tyto otázky odsunulo více na okraj a zahalilo je rouškou tajemství a nejrůznějších podobenství. Naproti tomu v období rokoka dostal Amor v grafice zelenou a promítl se zde v jemných, mnohdy až frivolně povrchních zobrazeních.
S devatenáctým stoletím do děl s tématikou tělesné a duševní lásky vstoupil i pojem pornografie. Zvláště období symbolismu a secese přineslo nejen ve výtvarném umění, ale i v literatuře značnou uvolněnost a otevřenost, která se stala příčinou mnoha skandálů. Zde je třeba zmínit Angličana Danta Gabriela Rossetiho nebo Aubreyho Beadeyse, u něhož se motivy erotiky vyostřili a zároveň smísily s ironií nadsázkou.
Ve střední Evropě Eros silně prolnul tvorbu Gustava Klimta, Egona Schieleho, Alfonse Muchy, ale také kresbu a grafiku Františka Kupky nebo Maxe Švabinského.
Od dob psychologa Sigmunda Freuda se všeobecně tvrdí, že hnací silou jakékoli lidské činnosti je touha po uspokojení libida. Ať už malíře a grafiky zobrazující lásku a erotiku pudilo neukojené libido, exhibicionismus nebo cokoli jiného, jejich vystavená díla, přestože datum některých je od toho dnešního hodně vzdálené, jsou daleko lechtivější a více vzrušující než třeba večerní Počasíčko.
Eros v průběhu staletí: Galerie Hollar. Smetanovo nábř.ž, Praha 1, II. díl začíná 2.6. a končí 4. 7.
Výherci soutěže o vstupenky do Galerie Hollar:
Tomáš Slovák
Tomáš Kovařík
Iva Procházková
Jan Cibulka
Správná odpověď zní: Josef Váchal
Výherci mají v Galerii Hollar, na své jméno, dvě vstupenky.
 JOSEF ČAPEK-Stínová hra,1910 |
 HANS BALDUNG zv.GRIEN-Zkrocený filosof, 1513 |
 IVAN KOMÁREK-Bez názvu,1998 |
 OLDŘICH KULHÁNEK-Sen sufražetky, 1940 |
 JOSEF MŽYK-Otevři mi své srdce,1996 |
 MAX ŠVABINSKÝ-Erotický motiv II.,1907 |
 Autorem obrazu je: a) Albín Brunovský b) Josef Váchal c) Václav Hollar |
