"Měl jsem několik období. Dlouho jsem se živil jako fotoreportér v novinách, pracoval pro různé agentury i v zahraničí, ale v osmašedesátém jsem se vrátil domů a začal fotit Prahu. Takže už je to přes třicet let," vzpomíná Oldřich Karásek, fotograf, který je známý svými snímky pro londýnskou agenturu Vita Press, v současné době fotí pro londýnskou agenturu Tony Stone a Peter Arnold z New Yorku.
Starší ze dvojice - Jiří Všetečka, autor sedmnácti černobílých knih a několika výstavních projektů, který vybavil svými snímky již osm pragensií, podlehl hlavnímu městu a jeho fotografování už před čtyřiceti lety. Co říkají fotografové na názor, že snímky Prahy nemají často daleko ke kýči, jak to dokládá nejeden stánek s pohlednicemi? "To je samozřejmě tak, že když někdo fotí na pohlednice, tak se snaží, aby to bylo barevné, nápadné, prostě prodejné.
Taková prezentace svádí hledat kýč, ale do knihy nebo na výstavu něco takového nedá," říká Karásek a Všetečka, který nafotil několik pohlednic, oponuje. "Já si myslím, že už nikdo nechce takové ty barevné, nápadné snímky, naopak, už chtějí i zasněné pohledy, atmosféru, stylizaci," míní Všetečka, který považuje pohlednici za dokument doby, a vzpomíná velké fotografy - Plicku a Sudka, jejichž záběry zdobily pohlednice.
"Praha se každý rok mění. Pořád nacházíte něco nového a vlastně nikdy vás nemůže začít nudit," říká Všetečka a Karásek se přidává. "Je to nevyčerpatelná studnice." Oba se shodují na tom, že Praha, ale vlastně jakékoliv velkoměsto je pro fotografa nekonečnou inspirací. Oldřich Karásek říká, že to, co se na Praze naučil, využívá teď navíc všude ve světě, procestoval s fotoaparátem celý svět a v jeho rejstříku mu chybí snad jen Antarktida.
V čem se Karásek s Všetečkou vůbec neshodnou, je využití černobílé a barevné fotografie. Zatímco Karásek považuje využití černobílých snímků za příliš módní a nazývá je jakousi zbytečnou perličkou, Všetečka, který začal fotit na barvu až v posledních letech, říká, že každá fotografie - černobílá nebo barevná má jiné zákonitosti.
Existují podle něj právě v Praze lokality, které se dají snímat jen černobíle, nebo místa, která autora vyzývají k barvě. "Například uvnitř synagogy bych nemohl použít barvu, barva musí být funkční a tam není," tvrdí Všetečka. Fotograf, který snímá černobílé i barevné snímky, podle něj musí mít dvojí vidění.
"Léta jsem se díval na svět černobíle, a když jsem před pěti lety začal s barvou, bylo nutné přešaltovat. Pokaždé si musím znovu zvykat," vysvětluje a dodává, že nejdůležitější pro fotografa je fyzička, která však léty ubývá. "Pořád lezu na střechy, komíny. Je to někdy o život. Nedávno jsem zase letěl nad Prahou balonem, ale to jsem nefotil, ale snímal kamerou. To je můj nový koníček," dodává fotograf Jiří Všetečka, autor knih Pražský chodec, Královská cesta, Všenáprava obrazem, Pražská secese a dalších.
Oldřich Karásek
Po absolvování oboru fotografie na Průmyslové škole grafické v Praze se po dvě desetiletí věnoval obrazové žurnalistice, například pracoval pro londýnskou agenturu Vita Press. Nyní je už dvacet let středem Karáskova zájmu kalendářová a knižní tvorba. Unikátní je jeho cyklus zajímavostí z celého světa pro agentury Tony Stone z Londýna a Peter Arnold z New Yorku. Od roku 1997 prezentuje autorské diapozitivy pomocí vlastní fotobanky O.K. Globe Photo Bank.
Jiří Všetečka
Je absolventem strojní fakulty ČVUT v Praze. Vede Audiovizuální a technické centrum, které je součástí vydavatelských aktivit školy. S fotografií jej pojí mnohaleté pedagogické působení na katedře fotografie pražské FAMU, kde získal docenturu, ale především tvorba sedmnácti vydaných černobílých knih, několika výstavních projektů, svými snímky vybavil osm pragensií.
