Robert Redford: 80 %
Spisovatel Michael Callan, jehož životopis Roberta Redforda díky nakladatelství Vyšehrad vychází v češtině, tvrdí: "Redford nešel do Hollywoodu, Hollywood šel za Redfordem. Na jeho usedlost do Sundance, kouzelné místo v horách Utahu, kde vznikl nezávislý festival pojmenovaný podle Redfordovy postavy ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid." Callanova výborná biografie se od festivalu odráží do minulosti, kdy se ptá, co to bylo za člověka, který koupil původní dva akry půdy v Utahu, i do budoucnosti s otázkou, jak moc sláva Redforda změnila. Callan začal na knize pracovat už v roce 1995 a Paul Newman mu s ohledem na Redfordovy neustálé pozdní příchody tehdy radil, aby ji nazval Robert Redford – vždy pozdě.
Zdeněk Nejedlý: 80 %
První velká monografie Zdeňka Nejedlého, kontroverzní postavy novodobých československých dějin, vychází v Pasece s podtitulem Politik a vědec v osamění a napsal ji Jiří Křesťan. Jakkoli jde o publikaci vědeckou a fundovanou, dokázal být zároveň čtivý a poutavý. Dokládá, jak nejednoznačně někdy velké dějiny a jejich vůdci i pěšáci působí: Nejedlý miloval Smetanu, Masaryka a Lenina a o všech třech rozpracoval obsáhlé biografie. Knihu je možné vnímat nejen jako životopis, ale také jako příspěvek ke kulturním dějinám v kontextu nemilosrdného stalinismu. Nejedlý byl prominentem a pro mnohé stíhané umělce i symbolem režimu, přesto se Křesťan pokouší popsat "obrysy dilemat", kterým muzikolog a straník musel čelil. Neomlouvá, poutavě konstatuje.
Hravý showman Jiří Císler: 70 %
Život Jiřího Císlera mapuje Luboš Koláček v nakladatelství BVD. Císlera známe jako krále z pohádky Za humny je drak, řezníka-ochotníka z Básníků nebo jako hlas Gargamela z prvního porevolučního nadabování Šmoulů. Byl však mnohem víc osobnost divadelní, herec i režisér. Prosadil se před padesáti lety v Semaforu, krátce po Šlitrově smrti, když režíroval Suchého a Havlíkovu předělávku Erbenovy Kytice. "On Kytici stavěl jako nějakej barák, aby mu to nespadlo," vzpomíná na Císlerovo režírování Jan Schmid. Autor životopisu odvedl poctivou práci v archivech i rozhovorech s pamětníky, vzpomíná zejména Císlerova manželka. Jen si autor mohl odpustit vlastní prorocké výkřiky typu Ale to předbíháme… či I na to dojde. Jinak čtivý příběh o uragánu mezi herci a smutném konci velké osobnosti.
