Nakladatelství láká na krátká vyprávění, která jsou „humorná i vedou k zamyšlení“. Všechny pak spojuje Svěrákova pověstná laskavost, životní moudrost a nadhled. Titulní „jedna báseň“ odkazuje k veršům, které mají „nečekaně předvídat budoucnost českého národa“.
„Moje třetí knížka povídek vás má svým názvem oklamat, že se jedná o skvělé čtení. Proto jsem jejího grafika ponoukl, aby spojka ‚a‘ byla na obálce nenápadná. Pravda je, že obsahuje povídky různého ladění,“ komentuje svou literární novinku Svěrák.
„Nejveselejší je asi Ruina z roku 1963, nejsmutnější možná Generál z roku 2020. Některé jsou ze života, jiné jsou vymyšlené, ale tak věrohodně, že to nemůžete odhalit. Byl bych rád, kdybyste ve všech našli dávku humoru. Je tam různě poschovávaný, ale doufám, že tam je, protože jinak by mě psaní ani nebavilo,“ dodává spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana.
V roce 2018 Svěrákovi vyšla kniha Strážce nádrže a sepsal také hravé literární dílo pro děti nazvané Město spí. Mezi další Svěrákovy oblíbené tituly z posledních let patří také Posel hydrometeorologického ústavu nebo Tiché šlapací království.
Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936. Kromě Ladislava Smoljaka tvořil také oblíbenou autorkou dvojici s Jaroslavem Uhlířem, se kterým stvořil více než pět set písní pro malé i velké. Jeho synem je režisér Jan Svěrák. Společně pracovali mimo jiné na filmech Kolja, Tmavomodrý svět, Vratné lahve nebo Po strništi bos. Nově by podle Svěrákových povídek měl vzniknout v synově režii snímek Betlémské světlo.
