Předchozích dvou vydání (to první se objevilo na pultech na jaře roku 2007) se doposud prodalo kolem tří a půl tisíce vžtisků. Třetí edice se od předchozích liší nejen grafickou úpravou, je i výrazně doplněné a rozšířené.
"Nové vydání obsahuje upřesnění některých údajů, které neúnavný Krylův životopisec (a fanoušek) Vojta Klimt neustále sbírá a ověřuje, samozřejmostí je aktualizace vydané Krylovy tvorby, nové vydání obsahuje i nové fotografie, některé z dřívějšího vydání se zase podařilo získat v původní barevné verzi," řekl iDNES.cz ředitel nakladatelství Galén a editor knihy Lubomír Houdek.
Kdo bude v budoucnosti chtít psát o Krylovi, musí začít od KlimtaRecenze prvního vydání knihy Akorát že mi zabili tátu |
Krylovská monografie patří k nejúspěšnějším hudebním titulům tohoto nakladatelství, jehož doménou je sice především lékařská literatura, věnuje se ale také knihám, souvisejícím s domácí hudební, převážně folkovou scénou (v minulosti například knižní rozhovory s Jiřím Černým a Vlastimilem Třešňákem, texty Zuzany Michnové a Jana Buriana, eseje a poezie Jiřího Dědečka, monografie o písničkářském sdružení Šafrán). V poslední době Galén vstupuje i na trh s hudebními nosiči: vydal např. reedici prvního "pařížského" alba Vladimíra Merty. Více zde.
Klimtova kniha o Krylovi je nicméně jednou z "vlajkových lodí" Galénu. "Kryl je národní fenomén v tom nejlepším slova smyslu, i když by nám za podobné hodnocení zřejmě nakopal," říká Lubomír Houdek. "´Bratříčkem´ oslovil celou nešťastnou generaci 68 roku, včetně jejích dětí, stal se - nerad - spolu s Janem Palachem symbolem národní tragedie."
Houdek vidí Kryla jako jedinečného v kontextu české písničkářské scény: "Byl to geniální básník a skvělý písničkář. Měl dar oslovit široké publikum, mnohem různorodější než zasahuje intelekt a tvorba Vladimíra Merty, jeho nesmlouvavost byla jiná než Třešňákova, rovněž Krylova lidovost je jiného rodu než charisma Hutkovo. Je úžasné, že pro získání tak ohromné popularity ale nemusel slevit z pověstné náročnosti svých textů."
Autor knihy je podle Houdka zcela ojedinělou kombinací fanouška a životopisce. "Jako životopisec je pečlivý, erudovaný a samozřejmě zaujatý. Obdivuji na něm mimo jiné i to, že jeho druhá část - ta fanouškovská - nepodlehla snadné a logické glorifikaci svého oblíbeného autora," uvádí editor knihy.
"´Klimtův´ Kryl neměří metr devadesát, nedával lekce hry na kytaru Dáše Voňkové a nejde o abstinujícího anděla. ´Jeho´ Kryl je asi nejvěrnější ze všech knih, které o Karlu Krylovi vyšly. Rozhodně je nejpravdivější a nejpoctivější. A chci připomenout i významný podíl
Karla Jadrného, který rukopisu věnoval nemálo času a úsilí."
Mimořádně faktograficky bohatá biografie je podle mnoha odborníků zcela zásadním dílem na toto téma. Houdek souhlasí: "Pokročilý fanoušek zde najde data, čísla, fakta, nějaké odmaskované mýty a pověsti, pro začátečníka jde zřejmě s Půlkacířem asi o nejvhodnější učebnici typu ´Úvod do nauky o životě díle Kryla Karla´."
