Těch legend je v ní pět, výtvarně je rozvinula Galina Miklínová – a všecky se točí kolem „díry do stropu“. A není to ledasjaká díra, ten proražený strop je totiž rovnou ve Faustově domě, jinak zvaném Mladotovský palác; trochu tajemném, trochu prokletém stavení v Praze na Karlově náměstí. Barák má kořeny minimálně ve čtrnáctém století, a než na místě vyrostl, bývalo tady pohanské obětiště.
Tady Stančík svou knížku – celým názvem Faustův dům a díra do stropu – začíná, tedy zhruba v první polovině jedenáctého století. A protože jeho bibliografie obsahuje taky titul věnovaný Pérákovi, skáče příběhem ve stručných kapitolách pěkně svižně, letí ze století do století.
Nejdřív pozve na scénu pohanku Moranu, která dá před násilným křtem přednost sebezáhubě a svého nežádaného spasitele prokleje. Pak nastupuje titulní Faust, „doktor náboženství a kouzelnictví“, který chce znát odpověď na všecky otázky na světě, ačkoli té nejdůležitější, co je vlastně zač on sám, se tuze bojí; takže si ho démon odnese stropem rovnou do pekla.
A pak už to jede jako na staroměstském orloji: hamižný rudolfinský huráalchymista Edward Kelley a ukradený kámen mudrců; hrabě Josef Mladota ze Solopisk, velký fanda mechaniky a přízračných automatů všeho druhu; a konečně zrůdný esesák von Stolzweg, který chce zachránit krachujícího Hitlera tím, že znovuoživí Golema.
S nikým to samozřejmě nedopadne dobře. Ta knížka je totiž nejen zábavná a poučná, ale taky nenápadně mravokárná: chamtivost škodí zdraví, zlo se krutě nevyplácí a převratný vynález může přinést víc zkázy než užitku. Některé věci mezi nebem a zemí je prostě lepší nechat být. Anebo si s nimi nanejvýš pohrávat ve vlastní fantazii.
Faustův dům a díra do stropuPetr Stančík ilustrace Galina Miklínová Meander, Praha 2022, 32 strany |
Přesně tohle Petr Stančík ve své novince dělá. Žánr legendy naplňuje dokonale. Začíná v historické skutečnosti, kterou nenápadně domýšlí, rozšiřuje a špikuje motivy podle svého.
Realitě pomáhá trochou literární magie. Ovšem snadno uvěřitelné: politika, náboženství, bažení po moci jakéhokoli druhu. Přesně jako ve svých románech pro dospělé. I když Stančíkovy faustovské legendy jsou ideálním čtením v jakémkoli věku.
