Spisovatelka Julia Phillipsová (2021) | foto: MOBA/NIna Sub

RECENZE: Mladé dívky mizí v nových detektivkách. V Anglii i na Kamčatce

  • 0
Do anglického městečka, Berlína v době olympijských her a na ruskou Kamčatku zavádějí čtenáře detektivní romány vydané nakladatelstvím MOBA.

Nedokončená vražda - 70 %

Klasická anglická detektivka bez zbytečných krvavých scén, zato s dobrým líčením atmosféry i policejního vyšetřování. Ann Grangerová opět přivedla na scénu komisaře Alana Markbyho. Je už sice v důchodu, ale když mu jeho příležitostný pomocník při zahradnické práci sdělí, že před dvaceti lety se sestrou objevili mrtvou dívku, vrací se k pátrání. 

Ten případ totiž už tehdy marně vyšetřoval: beze stopy zmizela mladičká Rebecca, která údajně odjela na víkend k rodičům, ale tam nedorazila a už ji nikdo nespatřil. Pachatel vraždy se sice dá zhruba od poloviny knihy odhadnout, nicméně řešení je vtipné a důmyslné. Jen ta spousta překlepů zamrzí.

Olympia - 80 %

O hodně drsnější je další příběh Gereona Ratha z pera německého autora Volkera Kutschera. Je léto 1936, německá metropole hostí olympiádu a vlajky s hákovým křížem jsou zastíněny prapory s pěti kruhy. Nacistům jde o to, aby si ve světě vylepšili pověst, takže když se v olympijské vesnici najde mrtvola amerického činovníka, musí Rath postupovat co nejopatrněji. Navíc je neustále komandován gestapem a esesmany. 

A mrtvých, pro změnu německých vojáků, přibývá. Ani ty olympijské prapory nemohou zastřít nacistickou brutalitu, před kterou hodlá Gereonova manželka Charly zmizet do Prahy, kam ostatně už několika lidem pomohla utéci. Kutscher opět nezklamal – Olympia je stejně dobře vystavěná, napínavá a z historického hlediska i poučná jako předchozí Rathova dobrodružství.

Mizející země - 90 %

Američanka Julia Phillipsová prožila dva roky na ruském poloostrově Kamčatka a tam také umístila děj své prvotiny. Je to zvláštní kniha, spíše než o detektivní pátrání po dvou dívenkách zmizelých ve městě Petropavlovsk a jedné ztracené již před třemi roky v ní jde o obyvatele divukrásného, ale drsného a nebezpečného kraje. 

Román je rozčleněn do dvanácti kapitol podle jednotlivých měsíců a každá se soustředí na určitou skupinku lidí, převážně výtečně vykreslených žen, jejichž osudy se navzájem proplétají. 

Některá žena by nejraději z Kamčatky odjela, jiné se stýská po zašlém klidu sovětských časů, kdy se tu nehemžili migranti, další, reprezentantka domorodého národa, chce současníkům včetně „bílých“ – Rusů – přiblížit dávné zvyky. A líčení trpících matek by málem člověka dohnalo k slzám. Na debut nečekaně zralé a pozoruhodné čtení.