RECENZE: Jako by smrt byla řeka jen s jedním břehem, s jedním jediným

Ana Blandiana (*1942) je ve své vlasti nejznámější a ve světě nejpřekládanější rumunskou básnířkou. Nyní se s částí jejího díla mohou seznámit i čeští čtenáři díky výboru, který připravila Libuše Valentová.

Ana Blandiana | foto: ČT

Nazvala jej Řeka s jediným břehem podle titulu básně, jež končí slovy: „… jako by smrt byla řeka jen s jedním břehem, s jedním jediným“. Smrt je jedním z motivů básnické tvorby Any Blandiany, ale samozřejmě jich je mnohem víc. 

Jak uvádí Valentová v doslovu ke svému výtečnému překladu Blandianiných veršů, ke křehké milostné lyrice se od počátku sedmdesátých let přidávají i témata existenciální a etická: „Poslání člověka na světě, konfrontace mezi opravdovostí a lhostejností či přetvářkou, hledání morální ryzosti“. 

Ostatně snahu o čestný život, život v pravdě, dosvědčuje nejen básnířčina poezie, ale i její občanské postoje jak za Ceaušeskovy diktatury, tak po revoluci.

Verše Any Blandiany jsou čisté a vskutku křehké jako skleněný pohár, nezdobený, ale ve své jednoduchosti dokonalý. Obejdou se bez zbytečných ozdob, umělých metafor, experimentů. Promlouvá z nich duše, oslovují nás jazykem prostým a přitom neotřelým a rezonují v našich myslích, vyvolávajíce dojem něčeho vyššího. 

Řeka s jediným břehem

90 %

Ana Blandiana, překlad Libuše Valenotvá

Ne náhodou se Blandianě dostává i mezinárodního ocenění, mimo jiné je laureátkou rakouské Herderovy ceny či slovenské Ceny Jána Smreka a držitelkou francouzského Řádu čestné legie.

Autorka děl  Achillova pata, Třetí svátost, Spánek ve spánku, Architektura vln, Průhledy do minulosti či Zásuvka s potleskem je členkou Evropské akademie poezie a byla pozvána na Festival spisovatelů Praha.