
Umělecká Paříž (obálka)
Přestože Paříž pozici hlavního města světové kultury už dávno ztratila, minimálně v povědomí Evropanů jí stále patří výjimečné místo. Tamními ulicemi, nábřežími a bulváry skutečně kráčely dějiny, v politickém, ale zejména kulturním smyslu.
Václav Fiala je osvědčený autor, který napsal podobné literární průvodce po Vídni, Benátkách a Římě. S Paříží v této volné řadě začal už v roce 2002. Stávající vydání je však nejen graficky odlišné (sjednocené s vloni vydaným Římem, což možná naznačuje započetí pevněji propojené řady Nakladatelství Lidové noviny), ale také výrazně rozšířené a radikálně přepracované.
Po stopách
Přestože Uměleckou Paříž lze vnímat jako klasického průvodce, tedy knihu, kterou budeme nosit s sebou při návštěvě města, je napsána zároveň tak, že je příjemné si v ní číst třeba i v pražské kavárně. A pokud Paříž už máme aspoň trochu prošlapanou, můžeme si známá místa připomínat a dodatečně se dozvídat, co se na nich odehrávalo a kdo ve kterém domě nebo aspoň čtvrti bydlel.
A pokud se do francouzské metropole teprve chystáme, není lepšího způsobu, jak si naplánovat pobyt, než například podle rejstříku vyhledávat místa spojená s našimi oblíbenými umělci a vytvořit si tak jakýsi itinerář zdejšího pobytu.
Klíčů, které můžeme při vyhledávání použít, je samozřejmě nespočet. Jeden nabízí sám autor členěním knihy podle místopisných oblastí a čtvrtí (Latinská čtvrť, Montparnasse nebo okolí Lucemburské zahrady).
Můžeme však také třeba stopovat jednotlivé osobnosti. Projít všechna místa spjatá například s Guillaumem Apollinairem, Honoré de Balzakem, Charlesem Baudelairem, Alexandrem Dumasem, Marcelem Proustem nebo Jeanem-Paulem Sartrem.
Ale třeba i s v Paříži dočasně domestikovanými cizinci Francisem Scottem Fitzgeraldem, Ernestem Hemingwayem, Jamesem Joycem nebo Pablem Picassem by vydalo na celou dovolenou. Nepochybně je to výzva a Václav Fiala je ve své knize dobrým průvodcem, čtivým a informovaným.
Ateliéry i vězení
Umělecká Paříž je samozřejmě kniha od Čecha a pro Čechy. Proto často zohledňuje i místa spojená tak či onak s našimi krajany. Dovede nás tedy tam, kde přebývali při svých pařížských pobytech avantgardisté Jindřich Štyrský, Toyen nebo Vítězslav Nezval, kde žil Hugo Haas po své emigraci a před odjezdem do USA či kde sídlila redakce významného exilového časopisu Pavla Tigrida Svědectví.
Paradoxně o velkém frankofilovi a autorovi snad nejláskyplnější knihy o Paříži v češtině Paříž a okolí, tedy o Adolfu Hoffmeisterovi, je tu jen jediná zmínka. V souvislosti s jeho válečnou internací ve věznici La Santé.