Knižní průmysl, výroba a prodej knih, se však skutečně nevratně mění. Dramaticky přibývá čtenářů, kteří si místo návštěvy tradičního kamenného knihkupectví raději text vyhlédnuté knihy stáhnou z internetu na speciální čtecí zařízení či na svůj osobní počítač. Tomu se přizpůsobují i nakladatelé, kteří se sami raději pouštějí do elektronického publikování, než aby v budoucnu museli sledovat, jak jim elektronické knihy ukrajují podstatný díl tržního koláče.
"Trh s elektronickými knihami velmi poroste. Všechny překážky, autorskoprávní, technické, padají," potvrzuje Joanna Priorová za americké nakladatelství Penguin. Fenomén elektronických knih se navíc v posledním půl roce posunul ze Spojených států i do Evropy a také v České republice se rýsují projekty jejich nabídky nejširšímu čtenářstvu. "Jsme rozhodnuti do té oblasti vstoupit, otázka zní pouze, kdy přesně," říká Helena Čudová, ředitelka knižního programu společnosti Euromedia, pod kterou spadá nakladatelství Knižní klub.
První elektronická čtecí zařízení velikosti klasického knižního paperbacku se na americkém trhu objevila přibližně před třemi lety. Tehdy ještě chybělo to nejpodstatnější: dostupné texty, jež by se na nich daly číst. Rozvoj internetu, a především rozmach internetových knihkupectví však ke globální elektronické síti rychle přilákal jak čtenáře, tak především nakladatele. Zásadní zlom pak přišel v druhé polovině loňského roku, kdy se na zámořské scéně začaly propojovat silné firmy reprezentující jednotlivé články podnikatelského řetězce.
Modelovým příkladem je spolupráce tamních největších internetových knihkupectví, společností Amazon.com a Barnes and Noble, významných newyorských nakladatelství Random House a Simon and Schuster se společností Nuvo Media, která nabízí elektronické texty čitelné na jejím zařízení eRocketBook (jeho cena nyní činí necelých dvě stě dolarů). Nakladatelství poskytlo k elektronickému šíření bestsellerové práce Mary Higgins Clarkové, Michaela Crichtona, Stephena Kinga či sérii Star Trek, a posunulo tak zájem o elektronické knihy od počítačových fanoušků mezi hlavní čtenářský proud.
Loni na podzim navíc na pole elektronických knih vstoupil počítačový gigant, firma Microsoft. Oznámil příchod nového softwaru Microsoft Reader, který má kvalitu písma na displeji co nejvíce přiblížit tištěným literám. Microsoft také založil cenu s prémií ve výši sto tisíc dolarů, kterou letos v říjnu poprvé odmění nejlepší literární dílo šířené v elektronické podobě.
Definitivní glejt velkého byznysu dostalo elektronické publikování letos v březnu. O novelu Stephena Kinga s názvem Riding the Bullet, kterou nakladatelství Simon and Schuster nabídlo v elektronické podobě na internetu - dva dolary padesát za jedno stažení - projevilo v prvních dvou dnech prodeje zájem půl milionu lidí.
Diskuse, které následně doprovázely tento skutečně první elektronický bestseller, odhalily další podstatné projevy elektronického publikování. Barbara Cornellová v časopise Time upozornila, že v delším časovém horizontu se v Americe nejlépe prodávají elektronické verze náboženských textů - jen elektronickou bibli si podle hrubého odhadu pořídilo přes milion Američanů. Na čtecím zařízení mohou v bibli označit vybraná místa a zkopírovat si je do vlastních souborů, činit vlastní poznámky, najít dnešní synonyma a výklad k archaickým výrazům.
Úspěch Kinga také zklidnil předchozí agresivní kampaň firem podnikajících v elektronickém publikování ke skutečně vyváženým úvahám o budoucnosti oboru. Známý softwarový inženýr a propagátor e-byznysu Peter Zelchenko například na internetové stránce věnované problematice elektronických knih (www.ebooknet.com) naznačil, že Stephen King zároveň určuje současné hranice rozletu elektronické literatury. "Kingova práce se pro elektronickou podobu skutečně hodí. Ale i proto, že to není opravdu dobrá literatura," míní Zelchenko, podle něhož si náročná literární díla v elektronické podobě na případnou čtenářskou oblibu ještě léta počkají.
Dobrý počtář Stephen King ovšem mezitím jedná a potvrzuje obavy některých nakladatelů: ti varují, že elektronicky publikující autor může klasický obchodní postup obejít. King totiž před pár týdny oznámil, že hodlá na své internetové stránce postupně po kapitolách (o pěti tisících slovech) prodávat elektronickou cestou svůj nedokončený román z 80. letech. Celá tržba (cena za kapitolu má činit jeden až dva dolary) by tak šla autorovi - "nepotřebný" nakladatel zůstává mimo hru.
Případ Stephena Kinga je však výjimečný spisovatelovou hvězdnou popularitou, obecně je budoucí rozvoj elektronického publikování prvořadě závislý na účasti silných firem: nakladatelství a vydavatelství a počítačových společností.
Vznik separátní branže elektronického publikování před několika dny například oznámila americká mediální společnost Time Warner, jiný světový mediální gigant, koncern Bertelsmann zase před měsícem zaštítil vstup elektronických knih do německé jazykové oblasti. Na stránkách svého internetového knihkupectví (www.bol.com, www.bol.de) poskytl prostor nabídce americké společnosti Nuvo Media. Jedním z prvních elektronických titulů v němčině, jež firma ve spolupráci s německými nakladateli - těch se zatím našlo na dvě desítky - tamnímu publiku předložila, je například čtenářsky velmi úspěšná a rovněž z české verze známá kniha Franka McCourta Andělin popel.
Velmi aktivní je také již zmiňovaný Microsoft, který získal ke spolupráci řadu nakladatelských domů (například Penguin a Random House) a jehož avizovaný programový balík Microsoft Reader by měl elektronické texty podsunout statisícům uživatelů po celém světě. Zajímavé je přitom obsazení poroty, která na letošním frankfurtském veletrhu poprvé udělí cenu Microsoftu pro nejlepší elektronický literární text. V jury, jež rozhodne také o prémii sto tisíc dolarů, jsou například vynikající historik a spisovatel Daniel J. Boorstin (vítěz Pulitzerovy ceny, autor i zde známých knih Člověk tvůrce a Člověk hledající), spisovatel a hlava afroamerických studií na Harvardově univerzitě Henry Louis Gates, spisovatel Walter Mosley či prezidentka Library of America Cheryl Hurleyová. Jako by chtěl Microsoft touto sestavou intelektuálních celebrit vyvážit nedávnou provokativní mediální kampaň, v níž tištěnou knihu představoval již jen jako muzeální artefakt.
