Oba tituly si nejsou blízké jen volbou autorského kolektivu, patrnou souvislost je možné odhalit už z charakteru zpracování či grafické úpravy. Tomuto stylu zůstává věren i druhý svazek Dějin Prahy redigovaný Jaroslavem Láníkem a Janem Vlkem. Obsahem tohoto dílu je období od sloučení pražských měst v jeden celek v roce 1784 až do dnešní doby.
Autoři se zde pokusili nastínit vývoj a život hlavního města v celé řadě jeho podob a nutno říci, že jejich snaha byla celkem úspěšná. Na rozdíl od všech předchozích přehledů dějin Prahy zde nedominuje pouze politické dění; je tu vyváženě zachycen jak správní vývoj, rozvoj průmyslu, hospodářství, finančnictví a kultury, tak i takové oblasti jako demografie pražského obyvatelstva, vývoj bydlení na území města a vůbec infrastruktury rodícího se velkoměsta v celé šíři jejích podob: od stavby ulic, železnic, tramvajových linek až po vodovodní a kanalizační systémy či zásobování elektřinou a plynem. Pozornost si zaslouží i pasáže věnované obrazu všedního života Pražanů během dvou staletí. Velkým kladem knihy je i v české literatuře dosud zřídka vídaná míra pozornosti a nezaujatosti věnovaná německému a židovskému obyvatelstvu Prahy. Tato dvě národní, resp. nábožensko-národnostní etnika jsou chápána jako přirozená a nedílná složka pražského obyvatelstva a společnosti.
Zajisté oprávněné výhrady lze mít k místy neuvěřitelně ledabylé redakční práci. Relativně často se opakují faktografické omyly, například rok korunovace Leopolda II. (1791, a nikoli 1792) či datum zavedení všeobecného rovného volebního práva (1907, nikoli 1905). Chybný údaj lze nalézt dokonce již v názvu první části knihy. Na "velmi volnou" práci redaktorů ukazuje mimo jiné i fakt, že se v obrazových přílohách několikrát opakují pohledy na tutéž pražskou dominantu. Zcela nepochopitelné obliby dosahuje mezi autory zřejmě hloubětínský viadukt, který je v knize zobrazen hned třikrát (pravda, z různých pohledů). Perličkou pak je osobní rejstřík v závěru svazku, kde se jeho autoři znovu, neznámo proč, "pomstili" císaři a králi Leopoldovi II., který je zde ztotožněn nejen se svým předchůdcem ze 17. století, Leopoldem I., ale dokonce i se svým potomkem, toskánským vévodou Leopoldem II., čímž se stává jakousi trojjedinou bytostí. Čtenář záhy odhalí, že ani rejstříkové odkazy na příslušné stránky se nekryjí se skutečností.
Přes tato víceméně úsměvná nedopatření jsou Dějiny Prahy dílem, které dosahuje ve většině částí svým zpracováním slušné kvality a nabízí solidní přehled vývoje hlavního města. Jako celek se Dějiny Prahy jistě mohou stát přirozeným doplňkem Dějin zemí Koruny české.
Dějiny Prahy II. Od sloučení pražských měst v roce 1784 do současnosti. Kolektiv autorů vedený Jaroslavem Láníkem a Jana Vlkem. Paseka, Praha-Litomyšl 1998, náklad neuveden, cena 348 korun.
