Dřív hodně vycházely knihy citátů, ve světě i u nás za totáče, třeba různé inspiromaty atd. často jako prémie knižních edic. Dívám se třeba na Collins book of Quotations, tam jich jsou 4 000, nebo Book of English proverbs, kde mě zaujalo něco v souvislosti s tímto příkladem: "Třeba když v závěru zaznívá asi jedna z nejpůsobivějších pravd. Nezbývá než doslovně citovat: „Je tvoje sklenice poloprázdná, nebo poloplná?“ zeptal se krtek. „Myslím, že jsem vděčný, že mám sklenici,“ odpověděl chlapec." V Collinsovi je třeba tohle: "Half a loaf is better than no bread." čili že půlka bochníku je lepší než žádnej chleba, tedy idiom, že něco je lepší, než nic. No ještěže krteček nevystrčil na chlapečka hlavičku s otázkou na poloplnou sklenici někde na poušti. Takže pan Mackesy prostě kalkuloval s tím, že dnes se už málokdo bude probírat knihami s tisíci citáty, a děti od 12 let už téměř vůbec ne, a v souladu s oblibou komiksů prostě vybral sestavu citátů, poučných pro život, a doplnil je svými obrázky. Ty tedy nejsou od paní Šarloty, jak by mohla naznačovat informace u ukázek: "Ilustrace z knihy Chlapec, krtek, liška a kůň.Autor: Šarlota Šudrychová, Lidovky.cz"

Jinak na Amazonu je např. ukázka, kde se chlapec ptá krtka, jestli má nějaké oblíbené rčení. A po kladné odpovědi se zeptá, jaké? Krtek: Pokud poprvé neuspěješ, dej si nějakej koláč. Chlapec: Chápu, a je to účinné? Pokaždé! V originále tam je "If at first you don ́t succed, have some cake." "I see, does it work?" "Every time." Kupodivu, ve zmíněné knížce Collins citátů je tohle: If at first you don ́t succeed, Try, try again. /Try and Try again/ autor: William Edward Hickson 1803 - 1870

Myslím, že kouzlo Malého prince spočívá v tom, že pod milou a poetickou slupkou se skrývá obsah velmi pochmurný až sebevražedný (ne náhodou psal autor souběžně brutální promuslimskou Citadelu) - na své si tak přijde úplně každý Takové rozkročení nový knižní fenomén asi nemá...

A já si vždycky myslela, že jsem jediná, komu Malý princ přišel jako pochmurná, depresivní a defétistická kniha. Nikdy jsem nepochopila, jak to může někdo označovat za knihu pro děti.