Guggenheimovo muzeum v knize Archistorie (2020) | foto: Labyrint

Architektura může být i pro děti, dokazuje hravá kniha Archistorie

  • 0
Architektura. Jedinečný produkt lidské tvořivosti, který dovede zastavit čas a přenést člověka zpět do minulosti. Do historie. Teď i v nové knize pro děti Archistorie.

Mnohdy se děti s úvahami o architektuře poprvé setkávají až ve vyšších ročnících základní školy. Schopnost rozeznat korintský, ionský a dórský sloup však v tomto případě není to stěžejní. 

A tak není divu, že se Magdalena Jelenska, teoretička architektury a matka čtyř dětí, rozhodla sepsat knihu, která jim základy architektury i její historie zábavně přiblíží. Pestře, srozumitelně a hlavně hravě, což ilustrátorky z Acapulco Studia zvládly na výbornou. V češtině knihu polských autorek vydalo nakladatelství Labyrint. Přeložil ji Martin Veselka.

Jelenska rozdělila knihu do dvanácti kapitol věnovaných základním stavebním materiálům, typům staveb i jejich jednotlivým součástem. Dětský čtenář se tak dozví, proč už architekti v současnosti nepracují tak často s kamenem jako jejich starověcí předchůdci, kdy se začalo ve stavitelství využívat sklo nebo jaké má rozměry cihla běžného velkého formátu. Nechybí ani vysvětlení toho, čím byl pro stavitele mostů přelomový rok 1779 a jakou funkci má na budově kopule.

Výklad ke všem základním stavitelským složkám Magdalena Jelenska dokládá různými příklady nejvýraznějších architektonických děl vůbec. Od pyramid přes Tádž Mahal až po Guggenheimovo muzeum v New Yorku.

Hradecká katedrála

Nejpůvabnějších ilustrací se dostalo v knize například ne zcela známému Salkovu institutu, minaretu al-Malavíja v Iráku nebo berlínské Braniborské bráně.

Z českých staveb kniha zmiňuje před deseti lety dostavěnou modlitebnu Církve bratrské v Černošicích, pražský Dům U Kamenného zvonu, vilu Tugendhat nebo katedrálu svatého Ducha v Hradci Králové, o jejíž stavbu se s největší pravděpodobností zasloužila česká a polská královna Eliška Rejčka. Je to jediný dochovaný cihlový kostel v celém městě a v roce 1424 v něm byly údajně uloženy ostatky Jana Žižky.

V závěru Jelenska zmiňuje ještě prestižní Pritzkerovu cenu a její význam ve světě architektury. Doposud ji nezískal žádný z českých architektů, mezi známé laureáty patří Zaha Hadid nebo Richard Rogers.