Když se některé kapele podaří vniknout přes málo průchodnou bránu na běžný popový trh, najednou i širší veřejnost obdivuje originalitu nápadů, nové zvukové barvy a efekty. Obvykle je v tom však nějaký kompromis.
Pár takových zajímavých případů na britské scéně se už našlo, například Morcheeba či Massive Attack. O podobný průlom se už delší dobu pokouší i u nás populární brightonské trio Kosheen se svým třetím albem Damage.
Kosheen se už na minulé desce Kokopelli snažili vytvořit křížence mezi čistě elektronickým, z počítačů vycházejícím debutem a kytarovým rockem. Podle kapely to byl příliš radikální pokus, proto je Damage, na němž skupina pracovala tři roky, mírným návratem k výchozímu bodu.
Kytary zůstaly, ale jsou používány jen jako vzácná ingredience. Přesto deska působí až nečekaně kompromisně. Nové skladby Kosheen jsou totiž mnohem víc běžnými písněmi než dřívějšími drum’n’bassovými zvukovými plochami.
Pevnější řád a forma hudbu zjemňují, Sian Evansová začíná hrát důležitější roli, než je pouhý hlas jako hudební nástroj, a s ní se do popředí dostává i textová složka. Vznikají skladby, které se tváří jako naleštěné popové písně, ale ve skutečnosti to jsou elektronické konstrukce, které pop jen napodobují.
Přesně to se stalo před několika lety při podobné proměně ve skupině Morcheeba. Kosheen jsou proti ní v nevýhodě, protože Sian je sice sympatická osobnost, ale do éterických soulových kreací černé Skye z Morcheeby má daleko. Přes všechnu snahu je příliš uhnízděna v jedné šarži.
Každá skladba je pak sama o sobě zajímavá, ale poslechnout si celou desku v jednom zátahu je nuda. Pestrost chybí i jejímu doprovodu. Jako kdyby kapela nedokázala správně zúročit velké množství zajímavých detailů, jimiž písně oplývají, celek je na úspěšný pop příliš šedivý.
Náhledy na podobné přechody z jednoho světa do druhého jsou vždy přinejmenším dva. Řadě původních obdivovatelů Kosheen posun k poprockovým písním obvykle připadá jako zrada na hudebních ideálech. Druhý pohled, který mají jejich noví objevitelé, bývá opačný.
Je to běžný jev. I na Pink Floyd se v roce 1970 dívala řada jejich příznivců jako na pohřební ústav psychedelické hudby a své si vyslechli od pravověrných o víc než deset let později i Depeche Mode. Už v neděli uvidíme, jak se formální proměny hudby Kosheen projeví v jejich koncertování.
KOSHEEN - Damage
CD 62:33 min., Universal Music, doporučená cena 479 korun.
Hodnocení MF DNES: 50%
