Ambiciózní projekt, který v úterý prezentoval ministr kultury Pavel Dostál se svými spolupracovníky a který se odvíjí od letošních výročí českých skladatelů, chce výraznou měrou přispět k propagaci české hudby a kultury v roce vstupu České republiky do Evropské unie.
„Jde o to, jak chápeme hudbu těch, které si myslíme, že známe, proč opomíjíme řadu autorů ve své době slavných, jak je naše hudba interpretována a přijímána v zahraničí,“ uvedla koordinátorka programu Lenka Dohnalová.
V rámci programu se představí jak přední interpreti a orchestry klasické hudby, tak i zástupci jiných žánrů. Například hned v lednu společně vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK spolu se skupinou Lucie.
Ta si koncertování se smyčci vyzkoušela již v projektu Lucie v opeře, který nedávno vydala na albu a jež letos přijde na trh v podobě DVD. Lednový koncert by měl předznamenat celé turné Lucie s pražským symfonickým orchestrem. „Rádi bychom, aby všechny písně byly nově propracované, aby mohl vzniknout most mezi možnostmi našich elektrických a jejich akustických nástrojů,“ řekl kytarista Robert Kodym.
K nejatraktivnějším ryze „klasickým“ akcím by měl patřit mezinárodní festival Janáčkovo Brno 2004, který bude zahájen 21. ledna Janáčkovou operou Její pastorkyňa v koprodukci s Vídeňskou státní operou. Roli Kostelničky bude zpívat slavná sopranistka Anja Silja, jako Laca se představí Peter Straka.
Nejvýznamnější akcí směrem do zahraničí budou České sny, které od června do konce roku nabídnou doma, a především v zahraničí téměř čtyři desítky dramaturgicky originálních koncertů české hudby v interpretaci mladých českých umělců. Českým skladatelům budou letos věnovat zvýšenou pozornost také zahraniční pořadatelé a divadla. Tak třeba koncem ledna uvede opera ve Stuttgartu premiéru Janáčkovy Věci Makropulos v režii kontroverzního německého divadelníka Hanse Neuenfelse.
Způsob sestavování domácí přehlídky i přidělování grantů pro jednotlivé projekty však má i své oponenty. S kritikou včera vystoupil flétnista Jiří Stivín, podle něhož se celý program spoléhá hlavně na osvědčené velikány české hudby: Smetanu, Janáčka a Dvořáka. „Daleko menší pozornost se věnuje autorům, jako je Klusák, Eben, Krejčí, Bořkovec, a v pozadí zůstává česká jazzová hudba,“ zdůraznil. Pozastavil se také nad tím, že umělci se museli sami hlásit a ucházet se o granty. „Na takové věci umělci nemají čas - to by měli mít zmapováno pracovníci ministerstva kultury a sami nabízet účast,“ zdůraznil. Organizátoři se však brání. „Je těžké rozhodovat, koho oslovit, a přitom nikoho nevynechat,“ poznamenal Dostál.
 Čechomor |
