I bez té větší odvahy mám Slipknot mám celkem rád. Raději než obdivované Rammstein. Tady cítím přecejen větší pokusnictví, momenty překvapení, momenty hlukové či psychedelické, a neruší mě tady hrozná vokální germanistická manýra. I vložený track v článku má takové momenty. Adderall je skvělá, s atmosférou. Oceňuji takové úkroky více než nějaké sice melodicky silné, ale konvenční změkčení drsoňů typu třeba Metallicy. I tak bych ale ocenil spíše článek o nějakém novějším či odvážnějším post/nu metalu bez sázek na zavedené stadionové značky a mediální zájem. Takové kapely samozřejmě existují.