Zpěvačka a skladatelka Shagreen

Zpěvačka a skladatelka Shagreen | foto: Marcin "Mart" Marczak

Začalo to láskou k Nine Inch Nails, vzpomíná polská zpěvačka Shagreen

  • 2
Devětadvacetiletá polská zpěvačka a skladatelka Natalia Gadzina, vystupující pod pseudonymem Shagreen, vydala druhé album Standstill, na němž skvělým způsobem propojuje synthi pop s industrialem, trip-hopem a dalšími žánry.

Jak dlouho už se pohybujete na hudební scéně?
Prakticky od dětství. Zpívat jsem začala v nějakých šesti, sedmi letech, a když mi bylo dvanáct, zúčastnila jsem se polské televizní talentové show Szansa na Sukces. To beru vlastně jako začátek mé hudební dráhy.

Vyrůstala jsem v muzikální rodině – oba mí rodiče jsou učitelé hudby, takže muziku a zpěv jsem vždycky brala jako něco zcela přirozeného. Učila jsem se hrát na housle, brala jsem lekce zpěvu. Účast ve zmíněném televizním pořadu mi dala odvahu začít s hudbou poměrně brzy. Hodně jsem cestovala, nejen po Polsku, ale i v jiných zemích, což mě taky dost inspirovalo. Nikdy jsem nechtěla jen zpívat, mou ambicí bylo skládat si vlastní písničky. Navíc jsem si je chtěla i sama produkovat, protože jsem přesně věděla, jak má moje hudba znít. Což se mi nakonec povedlo.

Jaká hudba vás ovlivnila?
Jako malá jsem poslouchala převážně pop, který se hrál v rádiu a na MTV. Madonna, Britney Spears, t.A.T.u. a podobně. Pak se mi zalíbila kapela Evanescence a začala jsem se poohlížet po něčem tvrdším.

Zlom nastal v patnácti, kdy jsem zaslechla nějaké věci od Nine Inch Nails. Okamžitě jsem se do toho zvuku zamilovala a začala jsem objevovat další industrialem načichlé věci jako Skinny Puppy, Front Line Assembly nebo Gary Numan. Kromě toho jsem poslouchala Björk, Massive Attack a podobné věci. Taky mě hodně zajímá současný drum’n’bass – hlavně neurofunk – a dubstep. Všechny tyhle věci mě hodně inspirují.

V roce 2019 jste debutovala albem Falling Dreams, byla jste hudebně činná už předtím?
Ano, ještě před vydáním alba jsem spolupracovala s několika zpěváky jako houslistka a doprovodná zpěvačka. Můžete mě slyšet například ve skladbách Janusze Panasewicze nebo Anny Wyszkoni. Taky jsem nahrála několik věcí do několika polských nezávislých filmů. A před pár lety jsem natočila sólovou popovou desku. Měla vyjít u velkého vydavatelství, ale nakonec k tomu nedošlo. No a mezitím jsem se učila produkovat hudbu a soustředit se na své vlastní věci.

Jak byste v porovnání s debutem charakterizovala novinku Standstill?
Je těžší, tvrdší, rozmanitější a energičtější. Zároveň je víc orientované na písničky, nejsou na něm tentokrát žádné instrumentální věci. Falling Dreams se neslo v jednom stylu, což jsem v té době chtěla. Standstill je kombinace několika stylů, ale primárně je založené na písních a melodiích. Inspirovala jsem se klasickými popovými deskami pozdních devadesátých let a začátkem let nultých, ale s moderní produkcí.

V Polsku je poměrně silná industriální a gotická scéna, jste s někým z ní v kontaktu?
Ano, přátelím se hlavně s kapelami baṣnia a Hidden by Ivy. S oběma jsem spolupracovala jak na koncertech, tak i ve studiu.

Znáte nějaké české gotické kapely, třeba XIII. století? To má v Polsku poměrně silnou fanouškovskou obec.
Bohužel ne, poslouchám spíš elektronickou hudbu, ale nějaké písničky od XIII. století jsem si pustila při psaní odpovědí a líbily se mi.

Mimochodem, váš debut měl černý obal, zatímco Standstill je vyvedené v bílé. Byl to záměr?
Původně ne, celé to byl nápad výtvarníka Rafala Gladyche, který oba obaly dělal. Poslala jsem mu fotky a zbytek už byl stoprocentně na něm. Ale když tak o tom přemýšlím, texty na debutu byly dost temné. Standstill v tomhle ohledu obsahuje mnohem víc naděje.

Co plánujete do budoucna, až alespoň trochu poleví pandemie?
Moc nevěřím, že nás v nejbližší době čeká nějaké zlepšení. Zároveň ale doufám, že se mýlím. Každopádně bych moc ráda koncertovala s novými písničkami, zároveň začala pomalu pracovat na dalších, ale momentálně nic moc neplánuji a čekám, co se bude dít. Možná vydám Standstill na vinylu, udělám nějaké remixy, alternativní verze skladeb. Těžko říct. Teď si dávám trochu pauzu, odpočívám po práci na desce.