Ringo Starr na rozdíl od Paula McCartneyho zařazuje do svého koncertního repertoáru jen pár skladeb z doby Beatles. Má to logiku. Za prvé jich napsal, či aspoň zpíval jen několik. Za druhé své největší hity měl až po rozpadu kapely. A za třetí se obklopil svébytnými muzikanty a dává jim prostor.
13th All Starr Band TourAutor: Ringo Starr & His All Starr Band Místo konání: Kongresové centrum, Praha 19. června 2018 |
Ano, chodí se na Ringa a jeho All Starr Band, ne jen vzpomínat na šedesátá léta. Tak je to nastavené a tak se to musí brát. A koneckonců dramaturgie večera byla asi jediným bodem, kde by šlo něco vytknout. Někdo by ocenil víc starých pecek (chyběla například Octopus’s Garden), jiný postrádal sólové hity jako Back Off Boogaloo a chybějící favority by našel asi každý. Autor textu by se přimlouval za „devadesátkovou“ La De Da, kterou by si jako správného ušního červa zpívalo publikum nejméně týden.
Nicméně se nedá říct, že by zvolený setlist byl slabý. Ba právě naopak. Z beatlovského období zaznělo nakonec sedm kousků – Matchbox, Boys, Act Naturally, I Wanna Be Your Man, With a Little Help From My Friends, Yellow Submarine a Starrova vlastní Don’t Pass Me By. Tu uvedl vtipnou poznámkou, že v Beatles napsal spoustu písní, ale do téhle žádnou nenahráli.
Sólovou dráhu pak reprezentovaly pouze skladby It Don’t Come Easy a Photograph, kupodivu chyběla byť jen ukázka z aktuální a zdařilé desky Give More Love.
Jenže potom je tady Starrova hvězdná kapela, jejíž členové se většinou na každé turné mění, a jejich hity, které zaberou klidně polovinu programu. A tady se jelo ve velkém. Graham Gouldman zazpíval Dreadlock Holiday, I’m Not in Love a The Things We Do for Love z repertoáru svých 10cc, Colin Hay z Men at Work dal Down Under a Who Can It Be Now? a Steve Lukather, zde sloužící jako sólový kytarista, připomněl svou kapelu Toto s písněmi Rosanna a Hold the Line.
A právě tato soupiska písní, které Ringo Starr někdy doprovodil na bicí, jindy zase opustil pódium, zajistila, že nebyla chvíle se nudit. Díky tomu, že All Starr Band funguje v podstatě jako superkapela, hrají se nezapomenutelné skladby.
Navíc byl celý koncert naprosto precizně odehraný. Nechyběl živý saxofon a například v Down Under i příčná flétna (o obojí se postaral Warren Ham). A k tomu výsledek podtrhl výtečný zvuk.
Starrovi na druhou soupravu vypomáhal skvělý Gregg Bissonette, který jej doprovází už roky. Ne, že by to legendární bubeník nezbytně potřeboval, hru neflákal a ani měsíc před osmasedmdesátými narozeninami neztrácí nic ze své energie. Ale na některé písně si odběhl dopředu.
Oproti prvnímu pražskému koncertu nějak vše pasovalo lépe dohromady. Spoluhráči, jejich hity, celkový souzvuk kapely. Byl to zážitek. A nakonec další slavné písně liverpoolské čtyřky nechyběly. Publikum v zemi revivalů by mohlo ocenit, že dostalo naservírovanou nestárnoucí klasiku několika kapel v relativně autorizovaném provedení.
A potom, když přijede jeden z Beatles, žijící legenda Ringo Starr, tak jeho dramaturgii nezpochybňujete, ale prostě jdete a užíváte si ji plnými doušky. Což se i stalo.
