Pátek 3. dubna 2020, svátek má Richard
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. dubna 2020 Richard

RECENZE: Iron Maiden byli tvrdší než počasí, oprášili hity z 80. let

  23:06aktualizováno  23:06
Kvůli bouřce se fanoušci ještě chvíli před koncertem obávali, zda legendy v pražském Edenu zahrají. Počasí však nakonec jen podtrhlo atmosféru. Kapela oprášila staré písně a fanoušci předvedli, že v pekle vše funguje i v provazech deště.

Bruce Dickinson, charizmatický frontman kapely Iron Maiden, na koncertě vyskakoval s mikrofonem a v dešti hecoval publikum: Řvi pro mne, Praho! (29. července 2013) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Ve tři čtvrtě na osm, kdy měly heavymetalové ikony Iron Maiden nastoupit na pódium, aby stihly končit před policejní desátou hodinou, po něm běhala leda tak uklízecí četa s ohromnými košťaty a metla dolů vodu. Pár minut zpátky totiž pražský Eden zažil podobnou apokalypsu, jakou fanoušci znají z přebalu desky Seventh Son of a Seventh Son, k níž se "Mejdni" vracejí na turné, v jehož rámci přijeli do Prahy. Tedy naštěstí minus led a zima.

Fotogalerie

Kvůli ohromným hlubokým loužím před vchodem, přes něž se nedalo přejít suchou nohou, byla plocha k stání zatím jen z půlky plná, ale to se rychle změnilo. První tóny písničky Doctor, Doctor, kterou Iron Maiden používají jako intro, se z reprodukce ozvaly deset minut po osmé a v prvních řadách letěly okamžitě "paroháče" nad hlavu.

"Konečně pořádný metalový počasí", jak to nazval jeden z fanoušků před vchodem, nemohlo chtivému davu zkazit náladu. A temná oblaka nad Edenem dodávala koncertu správnou atmosféru. S úvodní Moonchild tak "bouchla" nejen pyrotechnika na pódiu.

Když v pekle vše funguje

Kapela hned v úvodu předváděla, co před začátkem turné slibovala. Tedy návrat k materiálu především z osmdesátých let, který dlouho nehrála. Z nasazení, s nímž Iron Maiden do koncertu šli, i z nadšeného ohlasu bylo zřejmé, že písním léta neubrala na důrazu ani vyznění, jakkoliv jsou zejména některé klávesové zvuky dnes úsměvné.

Koncert Iron Maiden

Hodnocení­: 90 %

Frenetické vřeštění při Can I Play with Madness připomínalo skutečné šílenství, při The Prisoner ještě charizmatický frontman Bruce Dickinson mezi svými výskoky s mikrofonem hecoval: Řvi pro mne, Praho. A ve 2 Minutes to Midnight už fanoušci, jak je na koncertech Iron Maiden zvykem, odzpívali refrény v chorálech, z nichž běhá mráz po zádech.

Vtípky, že se nebojí blesků a že těm, kteří nestihli sprchu, kapela veze nějaký šampon, se Dickinsonovi před epickou Afraid to Shoot Strangers úplně nevydařily. Z nebe se totiž zase začaly snášet rovné provazy deště, a kdo mohl, schovával se na tribunách. Tvrdé jádro i ti, již do něj na ploše byli odsouzeni, si mezitím užívali provařených písní. Při The Trooper máchal Dickinson nad hlavou britskou zástavou a při Number of the Beast opěvující "ďáblovo číslo" publikum kapele ukázalo, že v pekle vše funguje, i když je pořádně mokro. Šlehající a hřející plameny, nad kterými se na pódiu uculovali okřídlení démoni, byly vzhledem k počasí, pravda, tou dobou poměrně sofistikovaná forma mučení.

Zdvižený prostředníček

První vrchol koncertu přišel očekávaně s hitem Run to the Hills, v němž kapelu, která už dlouhou dobu statečně mokla se svými fanoušky, doplnil maskot Eddie vymóděný za patnáctistopého generála Custera, který bral muzikanty svou šavlí pod krkem. Působivé instrumentální orgie pak Iron Maiden předvedli při epicky rozlehlé skladbě Seventh Son of a Seventh Son, při níž se obří Eddie vrátil, tentokrát vyvedený jak na obalu desky.

Promoklé publikum stále obdivuhodně "drželo" v kotli i daleko za ním, už tou dobou na něm bylo patrné, že přece jen čeká a potřebuje stadionové vyřvávačky, jimiž Iron Maiden prosluli. Přestože Dickinsonův zdvižený prostředníček a vzkaz "fuck the rain" déšť nezastavil, závěr koncertu s hymnickou Fear of the Dark a divokou Iron Maiden byl před přídavky důstojným završením skvělé show. Sice nepřišla s ničím novým, ale kapela i její fanoušci při ní projevili neuvěřitelnou houževnatost.

Autor:
  • Nejčtenější

Na komplikace s COVID-19 zemřel Mark Blum, herec z Krokodýla Dundee

Newyorská scéna přišla o další osobnost. Filmový i divadelní herec Mark Blum zemřel na komplikace spojené s nemocí...

O nás už nejde, teď mysleme na děti, vzkazuje herec Martin Dejdar

Nejen natáčení nových dílů seriálu Specialisté musel herec Martin Dejdar kvůli karanténě škrtnout ze svého diáře. „Zato...

TELEVIZIONÁŘ: Všechno bude OK. Přinejmenším to slibují Zrádci

V neděli večer se na prvním programu veřejnoprávní stanice uzavře jeden z mála premiérových pořadů, které televizím...

PRVNÍ DOJMY: Viděli astronauti ufony? Z Vetřelců dávnověku je detektivka

Premiérová řada cyklu Vetřelci dávnověku startuje v pátek na stanici Prima Zoom celovečerní epizodou UFO konspirace....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

GLOSA: Youtuber Kovy řeší dějiny. Ale televizní štáb mohl nechat doma

Sám se ještě nedávno učil k maturitě, takže s ním studenti mluví bez ostychu, navíc je youtuber Karel „Kovy“ Kovář...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

RECENZE: Brian Eno jitří fantazii originálně namíchanými barvami

Co spojuje jména jako U2, David Bowie, Roxy Music, Talking Heads, Coldplay nebo Robert Fripp? Vizionářský génius jménem...

Pandemie mění i hudební žebříčky, na českém YouTube vedou Mirai

Sledovanost hudebních videí v Česku se v závislosti na čase obvykle příliš nemění. Minulý týden bylo nejsledovanější...

RECENZE: Morrissey je opět jedinečný, nezaměnitelný, smutný i euforický

Geniální textař, uhrančivý zpěvák, morous, podivín, věčný panic. Morrissey. Ikona britského nezávislého popu. Člověk,...

RECENZE: Waltari jsou stále jurodiví, stylově i žánrově nepolapitelní

Global Rock. Hezký název alba kapely, která jak mohla, utíkala ze všech možných rockerských žánrových dogmat. Finští...

Najdete na iDNES.cz