Dobývají tak v nezaměnitelném podání jeden klub za druhým.
Baumaxa hraje na kytaru, zpívá, recituje, napůl rapuje. Vlastně je to pouliční vyvolávač, který ze sebe sype slova:
„Pravidelně neoholen, pravidelné problémy s alkoholem, bohužel je povolen, i já jsem mu povolen, mám ho dovolen, užívat ve střídmých dávkách, být na sociálních dávkách, utápět se v nadávkách.“
Jiné texty, které má Baumaxa na internetové stránce www.xavi.litvinoff.cz, lze publikovat spíše s hvězdičkou, možná i jako erotickou poezii.
Baumaxa pochází z Litvínova, vystřídal několik kapel a nakonec se vydal cestou sólového barda. Příjmení zvolil s vtipem sobě vlastním. Pracuje v Baumaxu a má rád svého kolegu a litvínovského spoluobčana Martina Maxu. Oba jsou prý svalovci a sympaťáci.
Sobě i lidem kolem sebe říká Baumaxa „buránci“, možná proto, aby připomněl, že jsme si všichni rovni. Ostatně jeho druhá deska, již vydal vlastním nákladem, se jmenuje Buranissimo forte. Za „Xaviho“ drsnou vtipností či jeho parodiemi lze vycítit nesouhlas se vším, co člověka omezuje nebo ohlupuje.
