Ondřej Hejma: Album v čínštině bych klidně natočil

  • 6
Přesně v 11 hodin usedl Ondřej Hejma k počítači a vlastnoručně začal odpovídat na dotazy čtenářů. Ty se samozřejmě točily hlavně okolo kapely Žlutý pes a nové desky Čínská otázka. Na otázku ohledně sólového alba zpěvák odpověděl: "Album v čínštině bych klidně natočil, kdyby o to Číňani stáli". Dotaz padl i na rýži, umístěnou uvnitř obalu nového CD: "Je to rýže kvalitní (Uncle Ben ́s) několika druhů, takže by snad měla vydržet. Vím, že z některých cédéček vypadává, budeme se snažit to napravit. Ale třeba přijde doba, kdy bude každá hrstka rýže dobrá a pak bude naše CD "krabička poslední záchrany".

Ke skupině Žlutý pes patří jméno jejího frontmana Ondřeje Hejmy neodmyslitelně. Málokdo však ví, že Hejma začínal s muzikou až během studia na vysoké škole (FF UK – angličtina/čínština), kdy na večírcích u spolužáka Jana Folla hrál občas na harmoniku. Foll a Hejma založili posléze skupinu Žízeň, kde se poprvé setkali Ondřej Hejma s Ivanem Hlasem, který ovlivnil jeho další životní kroky.

Po rozpadu Žízně se vytvořilo folkrockové duo Hejma-Hlas. Z této doby pocházejí také první Hejmovy autorské kroky, například skladba Ráno. Prostřednictvím Ivana

Hlase se Ondřej Hejma seznámil s hanspaulskou scénou a stal se členem prapůvodního Yo Yo Bandu. Navázal také spolupráci s Danielem Fikejzem, společně vystupovali pod názvem Ventyl Brothers a kombinovali Ondřejovy samomluvecké vtípky s neméně bláznivými skladbičkami.

V roce 1978 odjel Hejma na studijní pobyt do USA a ovlivněn tímto pobytem zakládá po návratu první verzi Žlutého psa, v níž působili kytaristé Jan Martínek, Petr Roškaňuk a basista Tonda Smrčka, v sestavě nechyběl přirozeně ani Ivan Hlas. Původní folkrockový zvuk získával především díky kytaristům stále ostřejší kontury a se stylovou proměnou došlo i k personálním změnám v kapele. Vyměnila se rytmika, odešel i Ivan Hlas, přibrala se třetí kytara a Žlutý pes se přeorientoval na jižanský rock typu Lynyrd Skynyrd a Molly Hatchet, tedy na muziku spojující bluesové kořeny šedesátých let s tvrdým kytarovým zvukem.

Hejmovy ironické texty, smysl pro odvaz, nekompromisní kytarové riffy a šlapající rytmika proměnily Žlutého psa v kapelu, která se počátkem osmdesátých let zařadila mezi nejvyhledávanější rockové soubory, s přibývajícím věhlasem se však dostavily i problémy. Změnil se název kapely nejdříve na Tomahawk, v roce 1982 se chodilo na Hudebně zábavnou skupinu Ondřeje Hejmy, o rok později nastal totální rozklad, kdy se Hejmova hudební aktivita omezila jen na anglické textování exportních rockových desek.

V roce 1985 dostal Ondřej Hejma od Artie nabídku k natočení anglické desky, na přelomu let 1986-87 se tak zrodila deska Rockin ́ The Blues, na níž se podíleli vesměs staří členové Hudebně zábavné skupiny plus hosté. Album obsahovalo směsici skladeb z let 1979 – 1982, ale i bluesrockový výběr světových standardů (ZZ Top, Rolling Stones, J. J. Cale, David Lindley).

Na úspěšné album zareagovala gramofonová firma Panton a v roce 1988 se na trhu objevila první regulérní deska kapely s názvem Žlutý pes. Obsahovala deset skladeb, z nichž dvě se vázaly k historickému Žlutému psu, dalších osm pak byly novinky. Veškeré texty plus čtyři skladby napsal Ondřej Hejma.

O čtyři roky později se objevuje druhé album Žlutého psa nazvané Hoši z východního bloku. Co se týče muziky, duch Žlutého psa zůstal neposkvrněn, proběhly však personální změny. Základní sestava byla okleštěna o J. Martínka a K. Kryšpína, kapelu doplnili kytaristé František Kotva, Zdeněk Juračka, klávesista Richard Dvořák a bubeník Jiří Zelenka. Nachlup stejná muzikantská parta pak v roce 1994 natáčí, tentokráte u firmy Bonton Music album Yellow Dog. Texty, jak jinak, pocházeli z Hejmovy dílny, do zelí mu však jednou sáhl I kytarista Petr Roškaňuk.

Z alba vzešel obrovský hit Sametová a kapela také předskakovala při pražském koncertě texaských vousáčů ZZ Top. Yellow Dog dosáhl zanedlouho na zlatou desku a dodnes se desky prodalo takřka čtyřicet tisíc kusů. O prázdninách 1995 se kapela připomněla CD singlem Blbej den/Ša-la-hů, který roku 1996 následovalo album Trsátko, z nových skladeb měla největší hitové ambice Tráva, které šlapala na paty přearanžovaná letitá klasika Indiánská dýmka míru.

Trsátko nevydalo další Sametovou, potvrdilo však pozici kapely na domácí scéně a na postu baskytaristy nahradil Jiřího Veselého „ztracený syn“ Jiří „Plech“ Novotný. Začátkem roku 1998 vyšla v reedici druhá deska Ondřej Hejma Žlutý pes. V květnu 1998 vyšlo album Poslední lžíce s megahity Modrá a Harašení opatřené krásným kresleným obalem z dílny Maťo Mišíka. V říjnu 1999 jste po Náruživé, Sametové a Modré poznali další - Nezávislá, první singl z alba Himaláje, které zaujalo nejen vynikajícím zvukem, ale i skvělým producentským zpracováním.

21. března 2001 proběhl v pražském Futuru koncert k 50tinám Ondřeje Hejmy, na kterém byla kapele zároveň předána Zlatá deska za prodej 20ti tisíc ks alba Poslední lžíce. V červnu tohoto roku se skupina, jak už bylo řečeno v úvodu uchýlila opět do studia Sono a nahrála nové, v pořadí již osmé studiové album nazvané Čínská otázka.

Ondřej Hejma. Ondřej Hejma. Hned za domem si Ondřej Hejma zbudoval golfový green. Do svého malého bazénku skáče starý rocker občas šipkou z okna. Ondřej Hejma. Ondřej Hejma při online rozhovoru Ondřej Hejma při online rozhovoru Ondřej Hejma při online rozhovoru Ondřej Hejma při online rozhovoru Ondřej Hejma při online rozhovoru