Při rozhovoru k albu Moje zapomenuté ploužáky jsem se vás ptal, jestli dojde na dvojku. Rok se s rokem sešel a je tady.
Fanoušci mi psali na facebookové stránky, že se jim „jednička“ moc líbila a že mám takových opomenutých písniček určitě víc. Na první album jsem vybíral asi ze šedesáti skladeb a zbylo mi jich asi čtyřicet. Co s nimi? Takže jsem udělal druhý díl a pořád mi jich ještě dvacet zbývá.
Čili bude trojka?
Neříkám stoprocentně, že ano, ale možné to je. Tenhle formát se mi líbí, název Moje zapomenuté ploužáky je takový osobní, navíc mi těch skladeb bylo líto, že nevešly do obecného povědomí.
Jsou na dvojce opět všechny písničky nově nahrané a nazpívané?
Ano, je to přesně jako u minulého alba, jen s tím rozdílem, že minule jsem na desku zařadil jako bonus několik vánočních skladeb, teď tam jsou pro změnu duety. Jeden s Ivetou Bartošovou – To je naše věc, což je jedna z posledních písniček, kterou u mě natáčela. Není to ale ta starší verze, dal jsem jí novější zvuk. Pak jsem tam zařadil duet Spěch s Marikou Šoposkou z filmu Decibely lásky.
Na prvních ploužácích byla coververze kapely Toto, máte nějakou i na novém albu?
Je tam předělávka skladby Amici Mai od Antonella Vendittiho v italštině, což je moje zamilovaná písnička.
Neplánujete takto oživit a připomenout i svižnější kousky z vašeho repertoáru?
Dobře že se ptáte. Plánuju velkou změnu, předělávám je do funky soulového kabátu. Takže všechny moje diskotékové věci teď budou znít jako Kool And The Gang nebo Earth, Wind And Fire. Chci to vydat příští rok na desce Michal David Funky a s kapelou jsme se dohodli, že je nazkoušíme na koncerty do O2 areny, které se posunuly na červen příštího roku. Uvidíme, co na to fanoušci, ale mně už připadalo trochu nepatřičné zpívat po šedesátce pořád disko, takže jsem se vrhl na funk. Ten hrají kolikrát i sedmdesátiletí.
