Léta strávená objížděním klubů hlavně po severních Čechách se na Potápěčích zúročila se vším všudy.
"Naše hudba se dá zařadit do popu, rocku, ale přístupem jsme spíš nezávislá kapela. Pořád nás baví zkoumat, kam až se dá v písničkách zajít, a myslím, že máme poměrně velký žánrový rozptyl," říká frontman kapely Canny.
Poprvé se Obří broskev postavila před publikum pět let po sametové revoluci - 17.listopadu 1994 v tělocvičně českolipského gymnázia. Tehdy ještě pod názvem Stringbreakers. Až o tři roky později se po mnoha personálních změnách ustálila sestava a kapela si vybrala nové jméno.
Jejím charakteristickým znakem se staly skladby pohybující se na hranici popu a alternativního rocku, podle Cannyho je však zasahuje i písničkářství a styl kapel, jako jsou třeba jejich britské vzory Coldplay a Radiohead nebo islandští Sigur Rós.
V roce 2003 vydala Obří broskev vlastním nákladem maxisingl Přichází po špičkách a předskakovala Druhé trávě či Lence Dusilové. První album Vybrané scény z dětského snu vyšlo Obří broskvi symbolicky takřka přesně deset let od jejího založení - 16. listopadu 2004.
V té době "broskve" vystupovaly ve složení Canny (zpěv a kytara), Marek Čermák (baskytara) a Tomáš Obermajer (bicí). Na desce se však obklopili hosty jako již zmiňovaná Lenka Dusilová, kytarista Maťo Mišík, baskytarista Marek Zelený či multiinstumentalista Luboš Malina.
Na jaře 2005 přibyla do sestavy zpěvačka a klavíristka Olga Königová a vrátili se saxofonista a klarinetista Pavel Zlámal a kytarista Vojtěch Holub, kteří už dřív v Obří broskvi hráli. V průběhu léta a zimy absolvovala kapela sedm koncertů se zpěvačkou Anetou Langerovou, díky čemuž ji vidělo a slyšelo na 20 tisíc diváků.
Rok a půl po vydání debutu vyšlo Broskvi u Championship Records bezejmenné třískladbové EP, které obsahuje skladby Řezníkova žena, Hlavně že jí chutná a Hlídám těkavou. Následovnici s názvem Potápěči představuje Obří broskev nyní.
Originální obal desky stvořila Lída Holmerová alias kreslířka Toy Box - a už obrázky na přebalu napovídají, že Potápěči nepatří k nejveselejším obyvatelům hudebního světa. Jedenáct skladeb propojuje dějová nit, hlavním hrdinou desky je detektiv David, který již několik let bezúspěšně řeší případ ztracených dětí. "Myslím, že lidi mají rádi depresivní kapely," směje se frontman Canny.
