RECENZE: Joe Perry s Johnnym Deppem nahráli příjemně moderní rokenrol

Normálně by asi deska Sweetzerland Manifesto lákala nejvíc na coververzi písně Eve of Destruction, která se od svého vydání v roce 1964 posluchačům přece jen pořádně zažrala pod kůži. A která je navíc dobrá. Joe Perry si s ní spolu s Johnnym Deppem hezky pohrál.

Kytarista Joe Perry | foto: Profimedia.cz

Jenže kytarista slavných Aerosmith na svou sólovku dostal také porci nových povedených písniček. Je fajn, že sešlo z plánů na čistě instrumentální album. Nejen proto, že tu díky tomu dostala prostor zvučná jména jako Robin Zander z kapely Cheap Trick nebo David Johansen z New York Dolls, ale celkově to těm skladbám prospívá. A dvě instrumentálky (zvučná Spanish Sushi a úvodní Rumble in the Jungle ve stylu world music, kde se tedy místo zpěvu jen cosi haleká) aspoň hezky vyniknou.

Sweetzerland Manifesto

80 %

Autor: Joe Perry

O albu Sweetzerland Manifesto se píše jako o „all star“ projektu a to zcela právem. Kromě zmíněných zpěváků se na desce podílel i Depp, v jehož domácím studiu v Hollywoodu vznikla. A bubnuje tu Zak Starkey, dávno už nejen syn Ringa Starra, ale také prověřený spoluhráč Oasis a především The Who.

Perfektně šlape především skladba I’ll Do Happiness, v podstatě čirou bluesovkou je Haberdasher Blues, své kouzlo má i balada I Wanna Roll a tak by šlo pokračovat. Perry a jeho parta prostě dali dohromady materiál, jejž by šlo označit za rokenrol zlaté střední cesty – ani úplně moderní, ale ani úplně dřevní jako třeba nebožtík Chuck Berry, který až do smrti obehrával jednu variaci na konec 50. let.

Nezbývá než se těšit na Hollywood Vampires, kde Perryho a Deppa doplňuje Alice Cooper. V červnu budou hrát před Ozzym Osbournem a oprávněně od nich lze očekávat podobnou energii.