Jaksi Taksi

Jaksi Taksi | foto: archiv

Jaksi Taksi velice pozdní puberta

  • 26
Největší problém Jaksi Taksi je v tom, že jim už není sedmnáct. Je divné, když třicetiletej chlápek zpívá o tom, jak ho nebaví chemie a matika.

A tenhle rozpor je pro Jaksi Taksi výstižný i obecně. Kdyby to fakt byli středoškoláci, bylo by všechno o.k.

Od Green Day nebo třeba Bad Religion stoprocentně opsaný neopunk, naivně spasitelské texty, ale zároveň chytlavé melodie. Člověk by si řekl, že na balení spolužaček to bohatě stačí a že z toho za pár let vyrostou.

"Jaksáči" z toho ale nevyrostli. Pravda, o proti starším věcem se vyhráli a už jim to víc šlape, protože není nic horšího, než když v tomhle stylu muziky kulhá rytmus. Zbytek ale zůstává tak nějak jalový.

Jedna neopunková formulka pořád dokola, nepřesvědčivý zpěv, doplňovaný nevkusnými stadionovými halekačkami jak od Teamu nebo Turba. Samotnou kapitolou jsou texty - nemotorné a dopředu odhadnutelné rýmovačky.

Netvrdím, že jsou to vždycky úplné nesmysly, ale buřičství Jaksáčů vyznívá naivně a velmi pseudo. Levicově-punkový světonázor nepůsobí v jejich podání uvěřitelně a málokdy se přehoupnou přes fráze na úrovni filosofování u piva.

Desku nakonec zachraňuje fakt, že většina skladeb je skutečné velice chytlavá. Díky tomu se to těm pravým sedmnáctiletým bude přeci jen líbit, a tak to má asi být.

Stačí ale tuhle desku porovnat třeba s debutem Clou a hned vám bude jasné, kdo své řemeslo skutečně ovládá a kdo je jen lokální béčko.

Jaksi Taksi - Zachovejte paniku
Starline Records
Nej skladby: Derniéra, Hra na prawdu

Hodnocení Filter: