Vynořil se koncem šedesátých let v průmyslovém a špinavém Detroitu, americkém městě vyhlášeném jak velkými automobilkami, tak vysokou kriminalitou a brutální policií. Ideální prostředí ke vzniku gangů mladistvých vlčáků. V atmosféře nulových vyhlídek na zlepšení se někdo chytne vyhazováku, jiný popadne kytaru nebo mikrofon. "Proto jsem se dal na muziku - abych riskoval," přiznává Iggy. Svým způsobem lze mezi obě aktivity položit rovnítko: na skutečný rock společnost hledí jako na potenciální nebezpečí. A logické je, že podobné zkušenosti se neomezují na jeden společenský řád. Ve snaze potlačovat vše, co vybočuje, jsou si všechna zřízení rovna - naštěstí se liší alespoň v důsledcích, které to pro rebely má. Jeden dobře zacílený akord vyhulené kytary že by zbořil celou stavbu, narušil status quo? Přinejmenším teoreticky. O atmosféře jednoho takového výpadu a úloze, jakou v něm sehrál Iggy Pop, věrně vypovídají dva dokumenty, jež nedávno vyšly - Iggyho kniha vzpomínek Chci víc a dvojalbum Nuggets.
| Iggy Pop: Chci víc |
| Překlad: Tamara Nathová |
| Maťa, Praha 2000 |
| 144 stran, náklad neuveden, cena 168 korun |
| knihu si můžete koupit ZDE |
V Popovi ideálně spojuje intelekt a pudovost. Jeho tělesnost byla příslovečná, a to nemluvíme pouze o jejích prvoplánových projevech, zástupech obšťastněných děv a kvantech všemožných povzbuzovadel. Popova živočišnost se projevovala i v jeho tvorbě, zvláště na koncertech. Písně ořezané na samu podstatu byly stejné jako šlachovitý mistr orientálních bojových umění - ani gram tuku navíc, koncentrovaná energie. Okamžitý útok, obsazení veškerých pozic, neústupnost. Než se posluchač nadál, byl v moci těch tříakordových kusů.
Pak přišla na řadu intelektuální stránka: Iggyho texty, jakkoli prosté a často nevybíravé, sofistikovaně odrážely okolní realitu - jako svérázné sociologické výpovědi. Leckdy víc než vyumělkovaná a strojená "poezie" tvůrců cílících po nálepce Umění. Byly to "rubárny" pro obě signální soustavy.
| Iggy Pop: Nuggets |
| 2 CD: 65 + 57 minut |
| vydala firma Jungle. |
Původní Iggyho nahrávky z projetého psychotického období stojí na obalu přehlídky nevydaných a živých věcí nazvané Nuggets. Název dvojalba vzhledem k obsahu sedí. Vzácné demonahrávky, koncerty s Ivanem Kralem, neznámé snímky Iggyho původní kapely Stooges. Doprovodné kapely přitom často tvořili muzikanti ze slavných skupin (Blondie, Patti Smith Group, Sex Pistols, Damned...), kteří se nezřídka učili hrát právě na skladbách Stooges.
Podobným pokladem jsou i Iggyho knižní "paměti". Můžeme obdivovat, co vše jejich autor přežil, hlavní síla však spočívá v necenzurované výpovědi. "Ne ideálům jinejm než vlastním," píše Iggy o tom, v co věří, a my to zase můžeme, ba musíme věřit jemu.
