Poprvé se Gasparyan do širšího povědomí posluchačů dostal v roce 1989, kdy se autorsky podílel na hudbě ke kontroverznímu filmu režiséra Martina Scorseseho „Poslední pokušení Krista“. Od té doby si jeho umění vyžádalo mnoho filmových tvůrců – Gasparyanovu hudbu najdete například u filmů Russia House, The Crow, Oněgin s Ralphem Finnesem a v neposlední řadě i u Gladiátora – vítěze několika Oskarů za rok 2000.
Gasparyan má na svém kontě mnoho dlouhohrajících alb. Jedno z nich věnoval obětem arménské národní tragédie – zemětřesení v roce 1989. Deska vyšla pod názvem I Will Not Be Sad In This World (Na tomto světě nebudu smutný...) a dočkala se velkého ohlasu. Brian Eno o ní tenkrát řekl: „Bez skrupulí mohu říct, že to je jedna z nejkrásnějších a nejhlubších nahrávek, které jsem kdy slyšel“.
Repertoár, který Gasparyan vůbec poprvé představí českému publiku, se skládá převážně z lidových arménských písní. Gasparyan je ale i občasným zpěvákem a také skladatelem. Jeho originální kompozice vynikají hlavně v milostných písních, které napsal ovlivněn poezií Vahana Deriana. Na pražském koncertě jej doprovodí další dva hráči na duduk – diváci tak uslyší všechny typy tohoto nástroje – soprán, tenor, baryton i bas.
29. května 2002 11:01
