Vzpomenete si ještě na dobu, kdy jste se jmenovali Pineapples, v překladu Ananasy? Nějak mi to k vám nesedí.
Jo! To nám bylo asi sedmnáct a připadalo nám, že naše písničky mají takový plážový, relaxační nádech, tak nás napadly Ananasy. Odehráli jsme tak asi jen jeden koncert.
Pojmenování nové desky odkazuje k eseji F. S. Fitzgeralda. Proč?
Nesouvisí to tolik s esejí samotnou jako spíše s jednotlivými písněmi, které mi přišly roztříštěné, nejednotné. Až název je spojil.
Předpokládám, že hledání názvu je něco, co vás stejně jako další umělce obtěžuje a nebaví.
Já tím úplně netrpím. Někdy mám dokonce dříve název skladby než text a melodii. Dokonce jsem jednou nejprve vymyslel název desky, ale nebyla k ní žádná hudba. Stane se.
Texty jsou podstatnou částí tvorby Fleet Foxes. Jak vznikají?
To se různí, ale každý den si zapisuji své nápady, pocity, tvořím takovou jednu velkou kroniku, sbírku. Z té pak při psaní nových písní čerpám a většinou u nás platí pravidlo, že první vznikne text a pak teprve hudba, ačkoliv samozřejmě žádný pevně nastavený systém nemáme.
Mezi posledními dvěma deskami je šestiletá mezera. Nebál jste se, aby vás fanoušci neopustili?
Byla to potřebná přestávka, kterou, jak se nyní ukázalo, ocenili i sami fanoušci. Bylo potřeba tu hudbu nechat vyzrát, najít novou cestu a vyskočit z kolotoče neustálého koncertování, ve kterém jsme byli. Nechtěl jsem začít hudbu vnímat jako produkt.
Fleet FoxesAmerická indie folková kapela zahraje v pondělí 2. července v pražském Lucerna Music Baru.  |
To může být těžký úkol, když na vaše koncerty najednou chodí desetitisíce fanoušků po celém světě a ještě se k tomu přidají pozitivní kritiky.
Nikdy jsem to tak nevnímal. Věděl jsem však, že je potřeba si udržet zajímavý zvuk a mít vůči fanouškům i sobě čisté svědomí.
Takže jste na sebe jako umělec přísný a kritický?
Po každém koncertě se vždy snažím provést nějakou sebereflexi, zhodnotit se.
Není to trochu ubíjející hledat pokaždé chyby, i když to bylo opravdu dobré?
Ne, to mě právě na hudbě baví. Nikdy ji nemůžete zcela ovládnout. Neustále přichází něco nového a vy se musíte učit.
Máte před sebou evropské turné, hodně cestování a nových měst. Jako člověka, který se netají problémem s úzkostmi - je to pro vás radost nebo starost?
Do Prahy se třeba moc těším, nikdy jsem tam nebyl a vždy chtěl, takže v tomto případě je jasno. Nicméně někdy může být příjemnější jezdit po USA, kde všechny ulice působí tak nějak domácky, familiérně. Není to tak vypjaté.
