RECENZE: Deep Purple stvořili neškodnou, uhlazenou desku
Deep Purple (O2 arena, Praha, 22. května 2017) | foto: Tomáš Krist, MAFRA
Hlídací kočka
Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.
Vášeň je pryč, ale ruku na srdce, kdo by ji čekal od skupiny, která funguje od roku 1968, nahrála několik zcela zásadních hardrockových skladeb a desek, prožila období euforie i naprosté krize, vypořádala se s mnoha personálními rošádami. Hádky, facky, třenice, hvězdné manýry již mnoho let bývalého kytaristy Ritchieho Blackmorea, předávkovaný Tommy Bolin, smrt klávesisty Jona Lorda. Prostě vše, co očekáváte od velké rockové skupiny.
A Deep Purple velcí jsou, o tom není sporu. Jsou v pozici, kdy si vlastně mohou dělat, co chtějí, zároveň by bylo velmi pošetilé očekávat, že se odkloní od léty vykovaného fundamentu. Jejich novinka Whoosh! je typickým příkladem desky skupiny, která už má to nejlepší za sebou a teď si hraje vyloženě pro potěchu.
Což je na jedné straně chvályhodné a pochopitelné, na straně druhé to vzbuzuje lehký úsměšek. Není pochyb o tom, že čas už se přes Deep Purple dávno převalil a těch třináct nových písniček působí unaveně, anachronicky a místy tak trochu úsměvně.
Nahráli je samozřejmě mistři svých nástrojů, poslouchat zdobně ornamentální kytarové vyhrávky Stevea Morsea v Nothing At All je lahůdková záležitost, stejně jako si zas a znovu užít nádherně sehranou rytmiku Rogera Glovera (baskytara) a Iana Paice (bicí). Tihle dva by snad na sebe reagovali i v naprostém deliriu.
A klávesista Don Airey, který nahradil zmíněného zesnulého Jona Lorda, dělá vše pro to, aby „párplové“ stále zněli barokně a velkolepě jako za starých časů, kdy byl jejich přístup k rocku něčím zcela novým a neslýchaným. Formálně tedy v naprostém pořádku, ale málo platné, jiskra se prostě nekoná.
Whoosh! je pásový výrobek, smontovaný z poněkud opotřebovaných součástek. Melodické linky jsou banální, místy jako kdyby kapela nevěděla, kudy dál, třeba jako ve skladbě No Need To Shout, která zní jako nějaký pomp rock vytažený odněkud z osmdesátých let. Je v ní něco nepříjemné machy.
Lepší je následující Step By Step. Začíná dramaticky, chrámovými varhanami, pak se ale zlomí v působivou, zadumanou skladbu ve středním tempu s opravdu charizmatickým hlavním motivem. Škoda jen, že končí podivně do vytracena.
Whoosh!Deep Purple |
A že hned za ní následuje boogie-woogie dupárna What The What, který dojem z předchozí písničky vygumuje tupoučkým bigbítkem jak odněkud z odpoledních tanečních čajů v Zadním Nedvězdíčku. Nenahrát ji výteční hudebníci, člověk by si s hrůzou a opoceným čelem vzpomněl na prominenty českého zemědělského rocku Katapult.
Až takhle kacířské myšlenky se při poslechu letošních Deep Purple vynořují. Ale co naplat, ty „zábavové“ refrény jako ve skladbě The Long Way Round tomu vyloženě nahrávají.
Takže spíš opravdu kulisa. Skvěle zahraná, ale tak nějak opatrná, neškodná, konzervativní. Vyhýbám se slovu důchodcovská, ale párkrát mi na mysl přišlo. Na druhé straně je to album ve své bezelstnosti docela sympatické.
Hlídací kočka
Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.
Tipy z televizního programu
Recenze: Matrix Resurrections 80 %, Spojenci 50 %, Po strništi bos 70 %, Moje nová tvář 65 %, 2012 50 %, Jack Reacher: Nevracej se 55 %, Osm hrozných 65 %, Poslouchej 50 %, Spravedlnost 60 %, Hra s nevěrou 50 %, Kroky a skoky české animace 50 %
Klíčová slova: Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková
Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...
I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem
Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
RECENZE: Už jsme to viděli. Pocit, který vzbuzuje Vedlejší produkt
Premium Ukázkový příklad, proč divák při sledování premiérových českých krimiseriálů nabývá dojmu, že už to...
RECENZE: Trojanovy Žáby budou těžkou konkurencí běžným agenturním představením
Premium Putovní představení Žáby, tedy velké sólo Ivana Trojana, vlastně nabízí to nejlepší z Dejvického...
Festival ve Zlíně poctí Polívku či Bočana a předznamená olympiádu
Zlín Film Festival, nejstarší přehlídka filmů pro děti a mládež na světě, nabídne v 64. ročníku 293...
Nejlepší golfistky se opět sejdou v Berouně na Tipsport Czech Ladies Open
Koncem června se v Royal Beroun Golf Clubu odehraje Tipsport Czech Ladies Open. Na turnaj ze...
RECENZE: Jdu vyhnat z Kremlu Putina, líčí skutečný Šamanův příběh
Osm tisíc kilometrů pěšky, jen s károu a dvěma psy, hodlal urazit jakutský šaman Alexandr Gabyšev....