Colours of Ostrava 2010 - Dubmarine (16. července 2010)

Colours of Ostrava 2010 - Dubmarine (16. července 2010) | foto: Marek Dvořáček, iDNES.cz

Colours Of Ostrava podruhé: Ve znamení tance, Zamilované a depky

  • 2
Druhý, respektive první plnocenný den Colours Of Ostrava nabídl pro tento festival typickou všehochuť žánrů a stylů. U návštěvníků stejnou měrou bodovala zábavná i docela těžká hudba.

Abychom předešli zbytečným diskusím, nejprve stručně o tom, proč je ostravský festival tak výjimečný v letní nabídce a proč mu tudíž i iDNES.cz věnuje zvýšenou pozornost. Rozhodně nejde jen o to, že mají organizátoři Colours dobře "zmáknuté" PR (což samozřejmě mají, jsou to totiž profesionálové) a už vůbec ne o to, že by dávali novinářům nějaké "všimné".

Žádný český festival nedokázal tolik lidí přesvědčit o tom, že - byť je to klišé jako Brno - "hudba je jen jedna". Žádný jiný festival se nebojí dát do hlavního času na hlavní pódium prakticky neznámé kapely. Žádný jiný festival srovnatelné velikosti se neodhodlal mezi hlavními hvězdami prezentovat umělce ze zdánlivě "menšinových" žánrů jako je jazz nebo world music. To je jen pár základních důvodů - k dalším se určitě ještě dostaneme.

Sympatická Zamilovaná

Ale teď už k pátku. Vychutnat si různorodost programu bylo možné třeba tak, že návštěvník zahájil festivalový den vystoupením odpichové a vtipně nazvané klezmerové party Oy Division na Černé louce, která i přes horké počasí dokázala divoce roztancovat desítky lidí. Na hlavní scéně pod hradem navazovala česká festivalová jistota Wohnout, kapela, která sice patří k rockovému mainstreamu, ale neurazí ani "hledače".

Britští Acoustic Ladyland jsou všechno, jen ne akustičtí - což samozřejmě nevadí, na rozdíl od faktu, že po pár minutách je přece jen jejich "punkový jazz" poněkud jednotvárný a chybějí mu silnější témata. To australští Dubmarine sice také neoplývají bůhvíjakými skladatelskými nápady, ale jejich energická show je určena především k tanci - a tisícihlavý kotel, který vytvořili a který je nechtěl nakonec pustit z pódia, to jen potvrdil.

Colours of Ostrava 2010 - Dubmarine (16. července 2010)

Zklidnění přinesla Lenka Filipová. V akustickém triu sice její zvuk nebyl ideální, ale vystoupení dámy, která vždy patřila k těm nejkultivovanějším na české "televizní" popscéně, bylo velmi sympatické. Takové dozrání do přirozené folk-šansonové polohy by jí leckterá její vrstevnice mohla závidět. Další díl "coloursovského seriálu" představování českých popzpěvaček (v minulých letech Lucie Bílá, Marie Rottrová, Věra Špinarová) dopadl opět dobře.

Colours of Ostrava 2010 - Lenka Filipová (16. července 2010)

Deprese místo ukolébavky

V pozici jedné z hlavních hvězd dne a večera byl švýcarský rodák, trumpetista Erik Truffaz se svým Paris Projectem, ve kterém jej doplňuje beatboxer a zpěvák Sly Johnson a bubeník Philippe Garcia. I když sklidil velké ovace a jeho vystoupení bylo přes vlastně komorní obsazení posluchačsky velmi vstřícné, ne vždy se dařila komunikace zvlášť mezi Truffazem a Johnsonem, zdálo se, že si chvílemi každý jede až příliš po své vlastní linii. Možná by to v klubu působilo jinak, pro takové velké pódium se přece jen víc hodí Truffazovy širší a "rockovější" sestavy.

Colours of Ostrava 2010 - Erik Truffaz Paris Project (16. července 2010)

Vyvrcholení na hlavní scéně přišlo s britskými psychedeliky Porcupine Tree, kteří se do kytar opřeli od prvního taktu a přes členitost své show, sahající od barevných volných ploch přes hlukové stěny až k metalickým riffovým polohám, dokázali udržet neustálou pozornost očividně spokojeného publika.

Colours of Ostrava 2010 - Porcupine Tree (16. července 2010)

Hluboko po půlnoci si ještě bylo lze užít trochu depresí s "alternativními hiphopery" WWW. Jak ukázali už před týdnem v amfiteátru v Boskovicích, přes dvojčlennou sestavu dokáží ovládnout svými niternými výpověďmi jakýkoli prostor a ač se pohybují zcela mimo hiphopová - a vlastně i alternativní - klišé, jejich produkce je sdělná i pro posluchače, kteří se jinak na festivaly jezdí v první řadě bavit.

Sobotní program opět nabízí vrchovatou dávku hudby pro všechny typy posluchačů a už teď je jasné, že na některých místech nebude k hnutí. Netýká se to jen hlavních scén, kde vystoupí například The Cranberries, Jaga Jazzist nebo Afro Celt Sound System, ale také newyorského klubu, který nabídne pohrobky The Ramones Blitzkrieg či Fernanda Saunderse. Živo bude i u divadelníků, kde vystoupí populární VOSTO5 a La Putyka. O bezmála tříhodinové tancovačce sklepáckého MTO Universal na scéně Barvy nemluvě.