Český film bez soundtracku? To bývalo

O soundtracky neboli desky s hudbou k filmům je zájem i na zdejším trhu. A tuzemský showbyznys to registruje - už je takřka pravidlem, že český film je doprovázen příslušnou nahrávkou. Ve světě je aliance hudby a filmu odzkoušenou a výhodnou záležitostí. Mnohé nasvědčuje tomu, že to takhle začíná fungovat i u nás. Loni ovládla domácí hitparádu kolekce písní k filmu Rebelové, pak přišel Pán prstenů a teď dominuje českým žebříčkům soundtrack k filmu Rok ďábla.

"Většina domácích producentů i filmařů se na soundtracky stále víc soustředí, přesněji plánují a počítají s alby v rámci celého projektu," potvrzuje Petr Čáp z gramofonové firmy Sony Music/Bonton.

Začaly to už Buty?

Vydavatelé vysvětlují strategii slovy: O úspěšném filmu lidi mluví a to posiluje pozici soundtracku na trhu. Navíc deska jim přináší kus filmu domů. "Dříve si tvůrci mysleli, že soundtrack je neprodejná záležitost, zvláště když se na desce objevila pouze filmová muzika bez písniček. Zhruba před rokem se to změnilo díky albu k filmu Rebelové," míní hudebník a skladatel Petr Malásek, který sám sbírá desky s čistě filmovou hudbou. "Jsem v klubu lidí, kteří mají rádi tuto muziku. Je nás stále víc."

Režisér Jan Svěrák k tomu říká: "Soundtrack je radost, kterou uděláte sobě, hudebnímu skladateli i lidem ze štábu. Je to hezký dárek, který slouží jako promotion materiál. Výrazná položka v návratnosti filmu Tmavomodrý svět to nebyla. Ale i tohle album, na kterém nebyly písničky, se brzy po vydání stalo asi desátým nejprodávanějším titulem. To mě překvapilo."

Už Svěrákův starší snímek Jízda ukázal na tehdy málo známého Radka Pastrňáka a kapelu Buty, která do něj přispěla písní Mám jednu ruku dlouhou. Butovské album Ppoommaalluu, ze kterého skladba pochází a jež s filmem nijak nesouviselo, se stalo bestsellerem právě až po Jízdě. Předloni pak filmoví Samotáři Davida Ondříčka výrazně podpořili hudbu z prostředí klubové taneční scény, která by se jinak prosazovala daleko obtížněji. Soundtrack si koupilo více než 35 tisíc posluchačů.

Rebelové (2001)	135 tisíc
Vangelis: 1492 - Dobytí ráje (1992)	82 tisíc
Bodyguard (1992)	80 tisíc
Titanic (1998)	60 tisíc
Evita (1997)	58 tisíc
Samotáři (2000)	35 tisíc
Matrix (1999)	17 tisíc
Rok ďábla (2002)	16 tisíc
Pán prstenů (2001)	13 tisíc

Bez desky na trh nelez

Soundtrack tak dnes provází většinu tuzemských filmů. I Troškův film Andělská tvář doplňuje stejnojmenné album s orchestrální muzikou Petra Maláska, která nemá hitové ambice. Z těch novějších je výjimkou snad pouze Otesánek Jana Švankmajera - tvůrce, který dává ruce co nejdál od komerčních praktik a jenž považuje i pouhou reklamu za zradu filmařského řemesla.

"Já jsem s muzikou počítala a texty písní jsem psala s vizí filmového příběhu," říká režisérka Alice Nellis, která společně s autorem hudby Tomášem Polákem sestavila písňový soundtrack ke svému novému filmu Výlet.

Autorem scénáře k filmu Perníková věž je skladatel Martin Němec, který přispěl také vlastní muzikou. "Soundtrack byl pro mě i pro film důležitý. Album má padesát minut a třiadvacet položek, vešly se tam i úryvky dialogů. Ke dvěma písním vzniknou videoklipy," říká Němec, jinak též šéf kapely Precedens a výtvarník.

U hudebních snímků se soundtracky přímo nabízejí, je to možná až rovnocenná součást projektu; ostatně jedním z podnětů k filmové mystifikaci Rok ďábla byla právě hudba Jaromíra Nohavici a kapely Čechomor. Soundtrack sestavoval režisér Petr Zelenka, jenž si na pomoc přizval Petra Fialu z kapely Mňága a Žďorp. "Na tehle soundtrack jsme vsadili," říkají lidé z velkých firem Sony Music/Bonton a Universal Music. Jedna zastupuje Jaromíra Nohavicu, druhá Čechomor. A byla to sázka na jistotu.

A jakou roli hraje cena soundtracku? Album k divácky vyhledávanému filmu Rebelové je na trhu za 199 Kč. Úspěch byl totální: z pultů zmizelo více než 135 tisíc kopií a deska se stala nejprodávanějším titulem roku 2001. Soundtrack Rok ďábla, který už překročil hranici určenou pro předání zlaté desky (15 tisíc kusů), stojí 399 Kč. Avšak stále je levnější než "běžná" cena za novinkové tuzemské album, jehož cena už dosahuje hranice pěti set korun.

A lze jít ještě dál

U zahraničních filmů není o čem mluvit: vždycky když se alespoň trochu známější snímek objeví v tuzemských kinech, veze se s ním soundtrack. Pokud album obsahuje nové písně, které zazní ve filmu, komerční úspěch se násobí. To byl příklad trháku Bodyguard s písněmi své hlavní hrdinky Whitney Houstonové nebo titulu 1492 - Dobytí ráje s původní hudbou Řeka Vangelise. "Vydáme skoro všechny zahraniční soundtracky, které nám partneři nabídnou, a čekáme, až se film dostane do tuzemské distribuce. Když snímek zabere, spustíme propagační kampaň k soundtracku," říká Martin Holeček z firmy Universal Music.

Spojenectví filmu a hudby má ještě vyšší fázi. Vyjde nejen deska s původní filmovou hudbou, ale i soundtrack koncipovaný jako klasická písňová kolekce, jež si z filmu vypůjčila název a na kterou producenti zařadili - jak to pojmenovali - hity "inspirované" filmem. "Takhle daleko však ještě náš malý trh nedospěl," říkají vydavatelé. Snad jenom hudba k filmu Samotáři, rozšířená v novém vydání o další nahrávky, se k tomuto trendu přiblížila. A Rebely brzy doprovodí další album s podtitulem "co se do filmu nevešlo".

Gramofonový a filmový průmysl uzavřely alianci

Leden a únor byl jako obvykle na gramofonovém trhu ve znamení záznamů filmové hudby - soundtracků. Kolekce filmových písniček jsou dozvukem premiérové vlny, která se objeví v amerických kinech vždy kolem vánočních svátků. Jak se potom filmy dostávají na neangloamerické trhy, pronikají tam s nimi i další produkty, které daný filmový snímek kapitalizují. Kolem film ů se totiž v posledních dvaceti letech rozvinula rozsáhlá strategie sekundárních produktů - od zvukových (a následně i obrazových) záznamů až po trička a školní doplňky. Jak napovídá ohlas sou ndtracku k Harrymu Potterovi, nejednou se dá veleúspěšně prodat i úplně bezvýrazná symfonická hudba, která je sama o sobě nudná.

Filmová hudba se prodávala vždycky. Vždyť většina slavných prvorepublikových šlágrů pochází právě z filmů. Filmy padesátých let jsou pevně spojeny s nahrávkami orchestrů Alberta Mantovaniho a Henryho Manciniho. A co jiného než filmová hudba jsou beatlesovská alba Hard Day's Night (Perný den) a Help?

K největšímu rozmachu však došlo v sedmdesátých letech, kdy se objevily úspěšné soundtracky k filmům Horečka sobotní noci a Pomáda. Robert Stigwood, ředitel firmy RSO, která tyto snímky vydala, tehdy předpovídal, že budoucnost gramofonového průmyslu tkví především ve spojení obrazu s hudbou. K tomu také později došlo - avšak ne ve spojení s filmem, ale s videoklipem a hudební televizí.

Přes neopakovatelnou magickou sílu klipu je soundtrack stále jedním z nejefektivnějších způsobů, jak protlačit potencionální hit nebo nový trend, úspěch filmu může výrazně napomoci kariéře některého umělce. Píseň You Can Leave Your Hat On nikdo v provedení písničkáře Randyho Newmana neznal - dokud se neobjevila ve slavné scéně ve filmu Devět a půl týdne. Celine Dionová natočila desítky úspěšných písní, ale ústřední melodie z Titaniku bude asi navěky její nejslavnější. Ani pamětníci by si asi nevzpomněli na Sugartown alias Š, š, š, kdyby nebylo Renčových Rebelů. Díky akčním snímkům a zfilmovaným počítačovým hrám se do povědomí širšího okruhu publika dostala elektronická hudba, Philadelphia pomohla znovu objevit operní divu Mariu Callasovou. A další příklad: kytarista Ry Cooder natočil dva tucty skvělých alb, ale slávu jemu a zapomenutým stařičkým kubánským muzikantům přinesl až snímek Buena Vista Social Club.

V půli 90. let proto v americkém hudebním průmyslu vzniklo několik specializovaných kanceláří, které si říkají hudební koordinace. Jejich cílem je vytvářet prostřednictvím poradenství a lobbingu hlubší vazby mezi gramofonovým a filmovým průmyslem, aby byl synergický, vzájemně se násobící efekt obou odvětví co největší. Díky tomu se pak může stát, že film Deník Bridget Jonesové těží z úspěchu hitu Geri Halliwellové It's Raining Men a novému albu Geri Helliwellové se zase daří ještě o něco lépe díky příznivému ohlasu filmu.

Pro řadu skladatelů je na soundtracku pořád lákavé především to, že mnohdy lze prostřednictvím hudební ilustrace realizovat hudební projekty, které by se jinak na desky nedostaly. Kromě spousty průměrných desek, které doma leží jako připomínky zapomenutých filmů, se tak objevily i skvělé snímky vyhraněných hudebních osobností jako Angela Badalamantiho, Hanse Zimmera nebo Craiga Armstronga. Takové desky pak překračují hranice dalšího zpeněžení filmového produktu a těší hudební znalce po celém světě.
                                                                                             JOSEF VLČEK

Obal soundtracku k filmu Magnolia.

Obal soundtracku z českého filmu Samotáři.

Obal soundtracku filmu Pán prstenů - Společenstvo prstenu, (c) 2001.

Obal soundtracku filmu Pán prstenů - Společenstvo prstenu, (c) 2001.

Harry Potter - obal CD.

Obal alba Jaromír Nohavica a Čechomor: Rok ďábla.

Obal soundtracku ke snímku Rebelové, který se stal nejprodávanějším albem roku 2001.

Obal sountracku filmu Výlet.