Aktuální album Bueno je sbírkou šestnácti písniček, které si po celou tu dobu psal do šuplíku. Coby rekvizity se k ní hodí papuče, horký čaj v porcelánovém šálku a gramofon s deskou, na které se točí pes. Prostě pohoda.
Ukázky z alba najdete v audiogalerii.
Ale vážně. Bueno je milá deska plná milých rýmů a milých melodií. Plíhalovská přívětivost písniček přestane překvapovat ve chvíli, když si uvědomíte, že Jiří Vedral s Plíhalem spolupracoval na jeho první desce. Stylová blízkost obou písničkářů zřejmě nevyprchala i po těch letech.
Řada úkroků směrem k jazzu zase zřejmě vděčí době, kdy se Vedral jazzu sám věnoval, popřípadě spolupracoval s Jazz Orchestra Petra Kořínka.
Deska jako taková je zhudebněným přednesem zrýmovaných epizodických příběhů či postřehů všedního dne. Jiří Vedral naštěstí poetiku obyčejnosti nepřetěžuje, nerozplývá se. Prostě jen zpívá o cestě do práce, do které se nikomu moc nechce, nebo třeba o lásce, do které se zase nechce té dotyčné. To vše v kulisách nikoli básnických, ale prozaicky všedních.
Je trochu škoda, že Bueno je místy až moc milá deska. Jazzoví doprovodní muzikanti hrají čistě, přesně, ale ve výsledku vlastně nevýrazně. Jiří Vedral není bůhvíjak svébytný zpěvák, zpívá rovněž pěkně a čistě, ale vlastně taky nevýrazně. Deska to každopádně ustojí.
JIŘÍ VEDRAL: Bueno
Indies Records, délka CD 61:39
Tři pecky: Tíže, Na to stačím, Bueno
Hodnocení iDNES: 
