"Pan Bonaventura byl v České televizi obecně váženou osobností, vykonal obrovskou práci ve svém žánru a vždycky s ním byla veliká legrace. Pro mě tak odchází další legenda mistrů zábavy, jeden z posledních z té klasické líhně, kterou spojuji se slavnou generací Zdeňka Podskalského," vyznal se režisér Zdeněk Zelenka. Zpráva o Bonaventurově smrti je zaskočila ještě před nedávnem prý spolu žertovali v kantýně na Kavčích horách.
Jan Bonaventura vystudoval Filmovou a televizní školu, poté několik semestrů FAMU a v roce 1961 nastoupil do tehdejší Československé televize, kde pracoval přes třicet let - nejprve coby asistent produkce či režie.
Jako režisér pak získal řadu uznání, mimo jiné Cenu Jaroslava Ježka, Národní cenu ČR za režii inscenace Marné cesty holubů a čtyřnásobné divácké ocenění TýTý za dlouholetý pořad Kufr. Krom toho se Bonaventura zabýval možnostmi vážné hudby na obrazovce, například v díle Muzeum populární hudby či seriálu pro děti O slavných muzikantech, v hudební inscenaci Proměny Prométheovy, muzikálu Stvoření světa či v baletu Stabat na hudební motivy Antonína Dvořáka.
"Rozzářil každého, kdo ho potkal na chodbě," vzpomíná režisér Karel Smyczek, "byli jsme hned ve střehu, protože jsme čekali vtipnou narážku, na kterou musíme rychle reagovat." Podle Smyczka v osobě Jana Bonaventury odešla "nádherná kulička-televizní dušička" plná života, pohody a nápadů: "Jeho chytré špičkování nám všem bude moc chybět."
- úterý 15. června 1999
