Z filmu Paříži, miluji Tě

Z filmu Paříži, miluji Tě | foto: H.C.E.

Vata proti skvostům aneb Líp Paříž milují cizinci

Mistr se pozná i na malé ploše - či spíše hlavně na ní. Dokládá to osmnáct pětiminutových romancí, které tvoří povídkový film Paříži, miluji tě.

Příjemně opojná, májově turistická pozvánka do města lásky nad Seinou totiž střídá růžovou vatu se skutečnými skvosty. Zajímavé je, že nejlepší nápady nepřišly z Evropy, nýbrž z amerického kontinentu.

Upíři a hřbitovy
Do kina se dá přijít později: první dvě nanicovaté povídky lze vypustit a ani "trojka" od Guse van Santa neoslní, jen naladí hrou na tajemství. Zato čtvrtá povídka, "antituristický" thriller z metra, skvěle baví: bratři Coenovi a Steve Buscemi tu zanechali svou typickou vizitku s usměvavým razítkem Mony Lisy.

Hned následuje další vrchol, Brazilec Walter Salles jen s hrstkou slov a ukolébavkou z úst téže ženy na dvou odlehlých koncích města stvořil podmanivý obraz jednoho životního údělu. Silně fantasmagorická "šestka" nestojí za řeč, sedmá povídka o páru před rozchodem střídá vtip komentáře s melodramatem.

Trailer k filmu Paříži, miluji tě

Také osmá sází na vypjaté city; přidává snové výjevy a Juliette Binoche v roli matky, jež ztratila syna. Číslo devět patří lehce bizarní umělecké klauniádě pod Eiffelovkou, kterou zachrání hezoučká pointa. Ale ještě nádhernější tajenku ukrývá "desítka", již v jediném záběru natočil režisér Alfonso Cuarón: neskonale normální a lidské setkání patří ke špičce celého filmu.

Pak přijdou tři epizody více či méně prostřední: o herečce shánějící drogu, o pozdní lyrice z černošského dna a o postarším páru hledajícím krkolomně nové vzrušení. "Čtrnáctku" nesmějí propást fanynky Elijaha Wooda ani milovníci klasických hororů, jejichž stylu vzdává upírská love story, nasnímaná v sinale modravém světle s křiklavě lepkavou krví, roztomile praštěnou poctu.

Prvky záhrobní, leč něžné nese také následující povídka, v níž rozhádaným milencům na hřbitově poradí Oscar Wilde. A něha společně s klamnými manévry je též určujícím prvkem "šestnáctky", kterou jako klipovitý sestřih vztahu slepce a herečky chytře vystavěl Tom Tykwer.

Pošťačka z Denveru
Sedmnáctý příběh, jejž spolupodepsal Gérard Depardieu, má znaky typicky francouzské kavárenské konverzace, okořeněné jen zralým sarkasmem dávných manželů, kteří se rozcházejí co možná "civilizovaně".

Zato film nemohl mít kouzelnější tečku, než jakou mu dodal tvůrce ovíněné Bokovky Alexander Payne. Na scénu přivedl osamělou stárnoucí ženu, kyprou pošťačku odkudsi z Denveru, jež si chtěla splnit sen. "Naučila se" francouzsky - aspoň si to myslí - a vyrazila do Paříže.

Svou pouť sama komentuje "francouzským" slohovým cvičením, jehož bezděčný humor čistě vyvažuje zastíraný smutek ženy, která nemá své zážitky s kým sdílet. Přesto zažije chvíli, kdy miluje a je milována.

Tady, nikoli kýčovitým sestřihem pařížských nálad, měl snímek skončit - jedním ze skutečně ryzích kousků filmařského daru miniatury.

Paříži, miluji Tě
Francie, režie Joel a Ethan Coenovi, Wes Craven, Alfonso Cuarón, Gérard Depardieu, Alexander Payne, Tom Tykwer, hrají Natalie Portmanová, Steve Buscemi, Nick Nolte, Elijah Wood, Gérard Depardieu, titulky, 120 minut.
Hodnocení MF DNES: 70 %