Scénář však nepředpokládal, že trávník už bude střižený nakrátko, takže se upravuje text. "Proč sekám, když je posečeno? Abys zase neřekla, že doma nic nedělám," říká Liška udivené Issové.
Totiž spíše pan Špaček paní Špačkové. Rodinný seriál, který právě natáčí Karel Smyczek, má název Špačkovi v síti času a scenáristka Lucie Konášová do něj vnesla prvky fantasy, takže jen výroba triků zabere půldruhého roku. "Už se na to těším, umějí takové zázraky, až mě to dojímá," chválí režisér trikaře České televize, které si nedávno ozkoušel na duchařském seriálu Poste restante.
Špačkovi však nemají co do činění s duchy, nýbrž s bytostmi, jež na létajících tříkolkách chytají a přidělují promarněný lidský čas. Díky tomu dostanou děti příležitost změnit své vlastní rodiče: opakovaně, podle vlastních představ a paradoxně vesměs k horšímu.
S Gottem i Klausem
Pro Lišku to znamená "tři v jednom", jak shrnuje, tedy trojí převtělení jeho hrdiny. "Být osmnáctiletý mladík mi problém nedělá, ale na čtyřicátníka si nepřipadám," předvádí, jak uplatňuje "fyzické herectví".
Dokud je Liškův tatínek nudný ouřada, svěsí herec ramena a vystrčí břicho; když z něj děti udělají pilota, narovná se a vypne hruď – zbytek prý musí zařídit uniforma. "Říká se, že udělá hodně, ale mně ani uniforma nepomáhá," pochybuje Liška.
Co se stalo, když se jeho hrdina proměnil v přitažlivého muže v modrém? "Pak musely děti změnit taky maminku, abych si ji vůbec vzal – takže z obyčejné recepční se stala slavnou zpěvačkou," vykládá.
Proto je celý dům plný trofejí a fotomontáží, na nichž Issová coby královna světa pop-music pózuje s "kolegou" Karlem Gottem nebo s prezidentem Václavem Klausem. "Ale zpívat doopravdy mě naštěstí nenutí; tedy zatím," přiznává herečka.
Představitelé dětských rolí zažívají první natáčecí den, tudíž je režisér seznamuje s jejich hereckými rodiči. "Tak ty jsi ten grázl, který mi chodí za dcerou," žertuje Liška se starším z chlapců.
Hraje teenagera, který původně baculatou a nezajímavou spolužačku zvysoka přehlížel, ale po proměně, která vedle rodičů vylepšila i potomky a rodinný majetek včetně vily, ji provází až domů.
Dívčin mladší bratr se doma naopak musí schovávat. Proč? "Protože v tomhle novém životě, kde si maminka kvůli kariéře zpěvačky už druhé dítě nepřála, se vlastně ještě nenarodil," vysvětluje Smyczek.
Než se přemístí kamery pro další scénu, režisér ukazuje návrhy pohádkového světa z dílny architekta Davida Voborského. Sídlo, přes něž proudí nevyužitý čas, spojuje půdorys zámku Kačina s prvky obdivovaného italského města Urbino. Ve snovém paláci vládne Garibaldini, jehož hraje Tomáš Hanák; pro postavu klauna si Miroslav Táborský odbarvil obočí a Pavel Zedníček má v roli Alberta Einsteina bílou hřívu.
"Namokřete Pavla, prosím. A vířivka bude vířit, ať si taky zahraje," volá režisér před zkouškou další scény. Liška se poslušně ponoří do vířivky a mokrý se vrací na lehátko. "Projedeme si to celé krok za krokem," odstartuje Smyczek zkušební akci – a přesně v tu chvíli se lehátko pod Liškou nečekaně zhroutí.
Do všeobecného výbuchu smíchu režisér volá: "Pánové, uměli byste to narafičit, aby se to lehátko složilo naschvál, na požádání? Ve filmu Na samotě u lesa to přece šlo!" "To byla jiná doba," směje se Liška.
"Jiné časy" připomíná i příběh Špačkových. "Je z rodu Arabely, Návštěvníků, Létajícího Čestmíra – seriálů, s nimiž jsem vyrůstal," míní Liška. Diváci si však na čtrnáct půlhodinových dílů musí počkat: točit se má i v zimě a kvůli záplavě triků bude projekt hotový až v roce 2012.
