Jen si tuzemské televize zvykly, že kvůli přijetí do Evropské unie budou muset vysílat víc pořadů evropských než amerických, už aby přemýšlely o další povinnosti ukládané z Bruselu. Směrnice o televizi bez hranic totiž také říká, že nejméně deset procent programu by měly tvořit nezávislé produkce - tedy pořady vyrobené jinde než přímo v televizi, která má licenci k vysílání. Půjde to? "V roce 1997 činil podíl nezávislé domácí tvorby v České televizi jen dvě a půl procenta," přiznala mluvčí Renata Elhenická, "ale nyní se tvoří výrobní úkol na rok 1999 a je jasné, že se podíl zvýší."
CO JE TO PROVEDITELNÉ?
Sice i tato podmínka obsahuje zjemňující větu "pokud je to proveditelné", ale velký manévrovací prostor se čekat nedá; Česká republika sotva může žádat zvláštní výhody. "Musíme se držet směrnice, víc slyšet nechtějte," říká Marína Landová z ministerstva kultury s poukazem na politická jednání o vstupu do EU začínající v Bruselu. A současně se v Praze koná seminář věnovaný právě kvótám, na který však bruselští odborníci nepřijedou. "Docela chápu, že nepotřebují publikum," míní Landová.
Převaha evropských děl vadí hlavně soukromým televizím, naopak nárůst nezávislých pořadů bude problémem spíš pro veřejnoprávní stanici, která vyrábí levněji z vlastních zdrojů. Proto ČT zvedne podíl nezávislé tvorby postupně, aby neohrozila svůj rozpočet a tím výši koncesionářských poplatků. Zato Nova i Prima už nyní výrobu svých pořadů zadávají firmám "mimo" televizi.
Těmto malým producentům také požadavek Bruselu nahrává - až na detaily. Podle doporučení Evropské komise by totiž nezávislí neměli dodávat celou svou produkci jediné společnosti. Kde však uplatní třeba animaci či dokumenty, jež vysílá jen ČT? "Brusel nás, malé výrobce, sice prosazuje, ale tohle zní trochu dvousečně: aby to nedopadlo ve stylu 'operace se zdařila, pacient zemřel'," bojí se režisér Fero Fenič.
LEVNÁ I DRAHÁ NEZÁVISLOST
Nezávislí producenti vesměs vítají, že jim televize budou nuceny poskytnout odbyt. A soukromé stanice tak činí už dnes. "CET 21 jako provozovatel televize Nova zadává veškerou tuzemskou výrobu mimo vlastní struktury," potvrzuje ředitel Novy Vladimír Železný. Nevidí tedy důvod, proč něco měnit, když deset procent "zakázek" prý již nyní Nova čas od času překračuje.
Podobně je na tom Prima, jejíž programový šéf Petr Koliha říká: "Naše strategie je na principu zakázek přímo postavena, tohle nás tlačí nejméně." Na rozdíl od požadavku zvýhodnit evropské pořady považuje Koliha kvóty pro nezávislé za správnou věc: tím, že podporují zázemí malých producentů, pomohou prý rozvíjet i tvůrčí potenciál země.
Ale máme dost autorů, kteří prostor pokryjí? "Může jich být dost. Problém zatím spočíval ve veřejnoprávní televizi, příliš soustředěné dovnitř na vlastní síly. Budou-li třeba lidé zaměstnaní dosud v televizi pracovat naopak mimo její struktury, v malých soukromých firmách, konkurence na volném trhu nápadů jim jenom prospěje," míní Koliha. Podle něj takhle ve Velké Británii rozkvetla spousta specializovaných firem.
Vedení České televize ví, že tuzemský trh nezávislých produkčních společností roste, a chce prý tento trend podporovat. "Připravujeme teď vlastní přesná pravidla spolupráce s nezávislými na základě zkušeností jiných evropských veřejnoprávních televizí," říká mluvčí Renata Elhenická, "tato pravidla však ovlivní výrobu až v roce 2000."
A jak se změna může dotknout diváka? Dvěma způsoby: jednak kvalitou pořadů (viz vedlejší článek na této straně), kterou musí pohlídat sama televize, jednak penězi. Vnitřní výroba v ČT totiž vyjde levněji. "Je logické, že pokud nebude růst podílu nezávislých produkcí na výrobě našich pořadů postupný, odrazí se negativně na financování ČT," připouští Elhenická. "To je také jeden z důvodů, proč chystáme ta pravidla spolupráce. Pracujeme také na zefektivnění vlastních technických služeb, aby nezávislí měli větší zájem využívat našich kapacit."
CO JE TO PROVEDITELNÉ?
Sice i tato podmínka obsahuje zjemňující větu "pokud je to proveditelné", ale velký manévrovací prostor se čekat nedá; Česká republika sotva může žádat zvláštní výhody. "Musíme se držet směrnice, víc slyšet nechtějte," říká Marína Landová z ministerstva kultury s poukazem na politická jednání o vstupu do EU začínající v Bruselu. A současně se v Praze koná seminář věnovaný právě kvótám, na který však bruselští odborníci nepřijedou. "Docela chápu, že nepotřebují publikum," míní Landová.
Převaha evropských děl vadí hlavně soukromým televizím, naopak nárůst nezávislých pořadů bude problémem spíš pro veřejnoprávní stanici, která vyrábí levněji z vlastních zdrojů. Proto ČT zvedne podíl nezávislé tvorby postupně, aby neohrozila svůj rozpočet a tím výši koncesionářských poplatků. Zato Nova i Prima už nyní výrobu svých pořadů zadávají firmám "mimo" televizi.
Těmto malým producentům také požadavek Bruselu nahrává - až na detaily. Podle doporučení Evropské komise by totiž nezávislí neměli dodávat celou svou produkci jediné společnosti. Kde však uplatní třeba animaci či dokumenty, jež vysílá jen ČT? "Brusel nás, malé výrobce, sice prosazuje, ale tohle zní trochu dvousečně: aby to nedopadlo ve stylu 'operace se zdařila, pacient zemřel'," bojí se režisér Fero Fenič.
LEVNÁ I DRAHÁ NEZÁVISLOST
Nezávislí producenti vesměs vítají, že jim televize budou nuceny poskytnout odbyt. A soukromé stanice tak činí už dnes. "CET 21 jako provozovatel televize Nova zadává veškerou tuzemskou výrobu mimo vlastní struktury," potvrzuje ředitel Novy Vladimír Železný. Nevidí tedy důvod, proč něco měnit, když deset procent "zakázek" prý již nyní Nova čas od času překračuje.
Podobně je na tom Prima, jejíž programový šéf Petr Koliha říká: "Naše strategie je na principu zakázek přímo postavena, tohle nás tlačí nejméně." Na rozdíl od požadavku zvýhodnit evropské pořady považuje Koliha kvóty pro nezávislé za správnou věc: tím, že podporují zázemí malých producentů, pomohou prý rozvíjet i tvůrčí potenciál země.
Ale máme dost autorů, kteří prostor pokryjí? "Může jich být dost. Problém zatím spočíval ve veřejnoprávní televizi, příliš soustředěné dovnitř na vlastní síly. Budou-li třeba lidé zaměstnaní dosud v televizi pracovat naopak mimo její struktury, v malých soukromých firmách, konkurence na volném trhu nápadů jim jenom prospěje," míní Koliha. Podle něj takhle ve Velké Británii rozkvetla spousta specializovaných firem.
Vedení České televize ví, že tuzemský trh nezávislých produkčních společností roste, a chce prý tento trend podporovat. "Připravujeme teď vlastní přesná pravidla spolupráce s nezávislými na základě zkušeností jiných evropských veřejnoprávních televizí," říká mluvčí Renata Elhenická, "tato pravidla však ovlivní výrobu až v roce 2000."
A jak se změna může dotknout diváka? Dvěma způsoby: jednak kvalitou pořadů (viz vedlejší článek na této straně), kterou musí pohlídat sama televize, jednak penězi. Vnitřní výroba v ČT totiž vyjde levněji. "Je logické, že pokud nebude růst podílu nezávislých produkcí na výrobě našich pořadů postupný, odrazí se negativně na financování ČT," připouští Elhenická. "To je také jeden z důvodů, proč chystáme ta pravidla spolupráce. Pracujeme také na zefektivnění vlastních technických služeb, aby nezávislí měli větší zájem využívat našich kapacit."
