Jako by ti dva patřili do světa, kde místo rafinovaných superzbraní ještě platily pistole a bazuky. Na záměrnou anachroničnost filmu, jejž natočil devětašedesátiletý John Frankenheimer, ostatně upozorňuje i jeho název Ronin. Sextet hlavních postav je tu přirovnáván k samurajům, kteří se ocitli bez pána a museli se živit námezdní prací. Tihle novodobí "roninové" se během své mise střetávají s irskými radikály, ruskými mafiány i se zrádcem ve vlastních řadách. Absolvují při tom sérii přestřelek a honiček, které se z metropole nad Seinou přesunou na Azurové pobřeží a zase zpátky. Francouzské exteriéry dodávají poněkud přespekulovanému příběhu zvláštní patinu: jedno z nejdramatičtějších pronásledování se odehraje v křivolakých uličkách Nice, jiný zuřivý konflikt proběhne v prastarém amfiteátru v Arles mezi zkoprnělými turisty. Ronin (USA 1998)
Ve Frankenheimerově variaci klasických gangsterek (v Marseille se před čtvrtstoletím odehrával jeho thriller o pašerácích narkotik Francouzská spojka - Dopadení) nechybí ani několik kuriozit. Ruskou krasobruslařku zlikvidovanou přímo během vystoupení ztělesnila bývalá východoněmecká olympionička Katarina Wittová, v roli elegantního překupníka, který se v příběhu rovněž moc neohřeje, se objeví Jan Tříska.
V thrilleru s trochu nepřehledným dějem a krkolomnými zvraty nakonec jako by ani nešlo o to, kdo a jak drahocenný kufřík získá.
Jde v něm spíš o důkaz, že nájemní dobrodruzi ze staré školy mají pořád ještě šanci vůči gangsterům bez jakýchkoli skrupulí. I veterán John Frankenheimer se vzdáleně podobá těm prvým - ve své novince přesvědčil, že sebeefektnějším dráždidlům lze stále konkurovat solidním řemeslem.
režie
John Frankenheimer
scénář
J. D. Zeik a Richard Weisz (=David Mamet)
hrají
Robert De Niro, Jean Reno a další
distribuce
Bontonfilm
čas
121 minut, titulky
- čtvrtek 11. března 1999
