RECENZE: Star Trek je technicky paráda a obsahově tuctová záležitost

Kult, fenomén, legenda; nic z toho nestačí obsáhnout pojem Star Trek. Hvězdné putování, jak by zněl překlad sci-fi série zrozené v 60. letech, se stalo náboženstvím několika generací. A právě trekkies, jak si jeho vyznavači včetně Billa Gatese říkají, mají hlavní slovo v přijetí premiérového filmu Star Trek: Do temnoty.

Existují dvě pravdy o novém Star Treku; navíc i ta druhá, čistě fanouškovská, má dvě varianty. První z nich charakterizuje stesk nad prachsprostou komercí, která kromě jmen už nemá se značkou Star Trek prý nic společného, nad letní zábavou natočenou pro masy, batolata, pro kohokoli, jen ne "pro nás", nejvěrnější z věrných.

Star Trek: Do temnoty

65 %

USA, 2013, 132 min

Režie: J. J. Abrams

Hrají: Chris Pine, Zachary Quinto, Zoe Saldana, Simon Pegg

Kinobox: 82 %

IMDb: 7.7

Paradoxně druhou fanouškovskou pravdu tvoří naopak nadšení nad citacemi a odkazy, jež nezasvěceným připadají jako tajná šifra.
Ale také z pohledu střízlivého diváka, který nenosí na srdci v medailonku obrázek Spocka a nemluví klingonštinou, má novinka vstupující za pár dní do českých kin dvě stránky jedné mince. Stručně a jasně: technicky paráda, obsahově tuctová záležitost.

Star Trek

Recenze filmové série

Star Trek 80 %

Do temnoty 65 %

Do neznáma 60 %

Snímek Star Trek: Do temnoty trvá zhruba sto třicet minut. Z nich půlhodinu natočil režisér J. J. Abrams na kamery, díky nimž se pak v síti velkoformátových kin Imax akční scény "zvětší, rozepnou do výšky, vyplní plátno". Alespoň distributor to tvrdí a útok na oči tak opravdu působí. Pochopitelně ve 3D, aby účinek stál za to. Nicméně triková velkolepost je pouhou vnější atrakcí, podobně jako šidítko temnoty v názvu: nejde o nic jiného než typ módní reklamy. Každý nový díl Harryho Pottera nebo Stmívání byl přece také "ještě temnější", ve sloganech. Kdyby nepřeháněly, už dávno by se na plátně nepředvádělo nic než hustá černá tma.
K malým šmouhám navenek velkolepého staronového Star Treku dále patří nelogické švy, světelné manýry, dějová předvídatelnost a citová nezaujatost. V minulém filmu coby dorostenec s darem pro vylomeniny nesl Chris Pine klukovské kouzlo, avšak s dospíváním a hledáním odpovědnosti se jeho kapitán Kirk smrskává v nudného hezouna. Hereckou práci tedy musí odvádět jiní, hlavně Zachary Quinto coby Spock a Simon Pegg jako Scotty, vděčná dvojice zosobňující osvěžující stopu humoru, jehož bohužel ubylo.

Vedle vtipného mladistvého vzkříšení Star Treku před čtyřmi lety je jeho pokračování Do temnoty filmařsky pořád ještě dost silné, ale trikově přebujelé a scenáristicky naopak pohublé. Výtvarně si režisér J. J. Abrams sáhl na samý vrchol hned v úvodu, během honičky na úchvatně stylizované planetě v rudých tónech. Zároveň tu nasadil tempo, které později uvadá, a hlavně rovnou potvrdil, že v iluzi trojrozměrného prostoru umí nejen omračovat, nýbrž i vypravěčsky přemýšlet. Což se mu velice hodí, protože efektními triky přehluší slabší místa šablonovité výstavby další vesmírné bondovky.

Nad originální výchozí látkou, kterou dal otec zakladatel Gene Roddenberry do vínku televiznímu seriá­lu, dospělo scenáristické trio Roberto Orci, Alex Kurtzman a Damon Lindelof půlstoletí poté jen k nejvšednějšímu hollywoodskému mustru. Kapitoly řadí následovně: úvodní výbušná mise, šťastný návrat, varovné tytyty na koberečku u šéfů, zrada, útok a druhá spasitelská mise, nová kráska i zloduch, slušný dvojitý až trojitý zvrat, nastavované bojové finále na několika frontách. A samozřejmě patetické závěrečné projevy. Přičemž i zrada se děje z ušlechtilých příčin, stejně jako odveta, kdy hrdina přebírá štafetu svého armádního patrona, kterému svým rebelským pohrdáním předpisy přidělával vrásky.

Nicméně ctitel značky Star Trek přehlédne klišé jako krajinu, i když ostatní trpí, než se odbude chlapácké vzpomínání u sklenky či debata o zneužití vědeckého výzkumu pro válečné účely. Zhruba po pětačtyřiceti minutách pozemského tlachání mezi Londýnem a San Franciskem budoucnosti se posádka lodi Enterprise konečně zas vydá do vesmíru a s ní se znovu povznese také původní půvab galaktické pohádky, spojující však i prvky dalších žánrů.

Jako detektivka si Star Trek až nečekaně chytře udržuje napětí, byť řešení už má slabší. Coby akční podívaná se soustřeďuje na směs Hvězdných válek a pěstních zápasů, velkolepě podaných, leč bez rafinovanějších nápadů; Abrams má prostě smůlu, že přeskoky z lodě na loď nebo katastrofické trosky s občanstvem hledícím v hrůze k nebesům používá v digitální éře kdejaký brak. Pohlednost z předchozího filmu trvá, hravá nadsázka ubývá, dozrávající rek spíš káže a posmrkává; mužných slz je tu vůbec víc než zdrávo. Ale ctitelé žánru premiéru 6. června oslaví a ani ostatním letní oddechovka neublíží, i když v téhle kolekci dál vede Iron Man 3. Zůstává totiž pobaveně nad věcí.