Rachel Weiszová
Evanora je ve snímku režiséra Sama Raimiho jednou ze tří čarodějek, s nimiž se v zemi Oz setká hrdina filmu Oscar Diggs v podání Jamese Franka, druhořadý cirkusový kouzelník s pochybnou morálkou. Rachel Weiszovou role ve fantastickém příběhu lákala: „Přála jsem si zahrát Evanoru podle vlastních představ a zkusit si množství nejrůznějších nápadů,“ říká.
Ve filmu řídíte celou zemi. Dokázala byste to i ve skutečném životě, třeba tady ve Státech?
Jsem především herečkou, na víc nemám. Vždyť se sotva dokážu postarat o vlastní domácnost.
V poslední době jste hrála realistické postavy. Toužila jste si zahrát opět v pohádkovém příběhu?
Práci v nerealistickém dramatu jsem sice nehledala, ale když jsem si přečetla scénář Mocného vládce Oz, postava Evanory mě zaujala. Byla zábavná a chápající a zároveň dokázala být zlá. Připadalo mi to jako úžasný nápad.
Ve stejnou dobu jste natáčela Bourneův odkaz.
Ano. Bylo to značně schizofrenické – pohádka a thriller.
Byla jste nominovaná na řadu cen za roli v adaptaci hry Terence Rattigana Bezedné moře, ale film se tady ve Státech příliš neprosadil…
Ani v Anglii, k divákům se prakticky nedostal. Byl to britský nezávislý snímek s velice nízkým rozpočtem, který se na plátnech kin objevil loni v březnu ve velice omezené premiéře. Neměl za sebou žádný přepych a bohaté studio. Takže třeba nominace na Zlatý glóbus mě ohromně překvapila.
Prožíváte víc natáčení intimního snímku, nebo velkofilmu?
Vlastně to pro mě není velký rozdíl. V obou případech se natáčení snažím stoprocentně věnovat, i když je to někdy velice únavné. Je jedno, jestli se snažím vymýšlet něco hluboce dramatického nebo jenom lítat vzduchem a střílet kolem sebe. Na konci dne jsem podobně vyčerpaná.
Berete si obrazně řečeno práci domů jako někteří herci, kteří prožívají roli po celou dobu filmování?
Ne, nejsem ten typ. K těm, kteří to zvládnou, cítím respekt, ale já se snažím jen hrát a mimo natáčení se od rolí oprostit. Kdybych si z nich měla něco vzít, pak něco, co by mi pomáhalo.
Například?
Zajímají mě staré filmy, jejich představitelky jsou pro mě vzory a vůbec mě nezajímá, s kým se milovaly, co jedly a pily. Ráda se dívám na snímky s Avou Gardnerovou, Bette Davisovou a Katherine Hepburnovou. Snažím se pochopit jejich přístup k rolím a aspoň trochu se jim v tom podobat.
Rachel WeiszováNarodila se v Londýně v roce 1970, otec pocházel z Maďarska, matka z Rakouska. Kariéru začínala jako modelka ve čtrnácti letech. Literaturu a herectví vystudovala na univerzitě v Cambridgi. Tam založila divadelní skupinu Talking Tongues, která předváděla experimentální díla. V roce 2010 dostala cenu Laurence Oliviera za roli Blanche DuBoisové v dramatu Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha. Do povědomí diváků na celém světě se dostala především díky filmům Mumie a Mumie se vrací. Hrála v řadě dalších filmů, například Svůdná krása, Nepřítel před branami, Jak na věc, Temná hra, Pevné pouto, Bourneův odkaz. Předloni se provdala za Daniela Craiga, prozatím posledního představitele Jamese Bonda. |
Vraťme se k Evanoře. Jak jste se na ni připravovala?
Bylo vážně zábavné představovat někoho, kdo je hrozně rád zlý a ďábelský, skutečně temný, zamaskovaný Machiavelli. Čím víc je moje postava zlá, tím víc se jí to líbí a má z toho větší potěchu. Jen z toho, jak to popisuji, mám husí kůži.
Předpokládám, že v tomhle se jí vůbec nepodobáte.
Asi jen tolik jako kdekdo jiný v každodenním životě. Musím se dokázat kontrolovat. Ale tohle je přesně to, co se mi na herectví líbí, mít možnost být znovu dítětem a být podobně zlá, bez jakýchkoliv zábran. Samozřejmě jen do doby, než dospějete a po pubertě zjistíte, že v dospělosti to podobně nefunguje.
Rachel Weiszová ve filmu Fontána
Inspirovala jste se někým ze skutečného života?
Ne, a ani jsem nic nestudovala. Jen jsem si vytvořila vlastní názor na ztvárnění role a ponořila se do představ.
Jindy o postavách přemýšlíte?
Spíš se tomu snažím vyhnout, protože se mi to nikdy nepovede. V Bourneově odkazu hraji výzkumnici. Chtěla jsem se seznámit s tím, o čem vyprávím, a proto jsem navštívila vědecký ústav. Jinak doufám, že se moje výkony podobají spíše mým snům.
Řada lidí v čarodějnice věří. Setkala jste se s tím někdy?
Několik jsem sama potkala, ale nebudu nikoho ani nic jmenovat.
Mohou tyto ženy s nadpřirozenou mocí pracovat pro dobro?
Nevím, nikdy jsem s nimi o tom nemluvila, ale vím o nich, že jsou skutečné čarodějky a nerady by někomu ubližovaly.
Máte sama nějaké vzpomínky na čarodějnice?
Snad okamžiky, kdy mě maminka vzala mezi ně v Rakousku. Byly někde v hlubokých lesech. To se mi navždy vrylo do paměti.
Jak se vám líbily kostýmy čarodějnic? Budou z nich příští rok populární obleky k Halloweenu?
Určitě. Mají fantazii a jsou velice zábavné. Můj pro postavu Evanory je velice třpytivý s množstvím peří. Krásně odpovídají pravidlům pohádkového žánru.
Rachel Weiszová na Oscarech v roce 2006
Směla jste se jako dítě dívat na strašidelné filmové příběhy?
Byla jsem v mládí hodně omezovaná. Rodiče byli velice striktní. Třeba jsem se nesměla dívat na Pomádu, ale to bylo asi z jiného důvodu. Vidět hrůzostrašné filmy jsem si nepřála sama.
Což takhle sexy disko muzikál Horečka sobotní noci s Travoltou?
Poprvé jsem ji viděla až nedávno. Ani jako teenager jsem neměla právo se na ni dívat.
Většina scén v příběhu Mocný vládce Oz se odehrává na zeleném pozadí. Nechybí vám skutečná dekorace?
Je třeba tuhle technologii pochopit. Sedím skutečně na trůnu? Mohu se ho dotýkat? Jak daleko mám zdvihnout ruku? Znovu musím říct, že jsem se díky tomu navrátila do dětských let, učila se pochopit, co mám dělat, a snažila se tomu porozumět. A musela jsem uvěřit, že to diváci přijmou stejně: uvidí kouzelnou kouli nebo pytel zlata – tak jako já.
V čem dalším vás uvidíme?
Připravuji se na roli v kanadském snímku Davida Cronenberga Maps to the Stars po boku Roberta Pattisona a Vigga Mortensena. Jde o komplexní pohled na Hollywood a na to, co vypovídá o západní kultuře.
Rachel Weiszová s manželem Danielem Craigem
Jaké zkušenosti s Hollywoodem máte vy?
Nebudu tajit, že jsem se tam v začátcích cítila ošklivá a tajně chtěla být podobně jako všechny dívky kolem hubená. Jenomže mám ženské tělo s prsy a zadkem, tak se mi to nedařilo. Dnes cítím, že jsem o nic nepřišla.
A pokud jde o postavení celebrity?
Nikdy jsem nebyla nejistá a nesvá. Nikdo mě prozatím neotravuje ani nepronásleduje. Žiji v New Yorku a Newyorčané jsou nad to povznesení. Odpovídá to mému přání být herečkou a ne celebritou.
