Autor komisaře Maigreta Georges Simenon o něm napsal detektivku Pietr Le Letton. Petra Lotyše obviňovali, že prostřelil cylindr tehdejšího ministra vnitra Winstona Churchilla při zásahu proti lotyšským revolucionářům v roce 1911 v Londýně. Ve filmu se ukáže, jak prý chystal světovou revoluci, chodil k Freudovi na psychoanalýzu, sváděl Matu Hari. A v roli „člověka bez vlastností“ v roce 1913, kdy se svět řítí k válečné katastrofě, se objeví Petr Buchta.
„Máme za sebou první, zimní část natáčení,“ líčí náročný start projektu v zasněženém lomu i v historickém centru Rigy český herec, který se již objevil v televizním dramatu Dukla 61 či ve filmu Tenkrát v ráji, ale také v seriálech Comeback, Cirkus Bukowsky a nejnověji v Černých vdovách, které od neděle nasadí Prima. Na roli tajemného lotyšského reka, k níž prý přistupuje s respektem, ho těší rozmanitost včetně jazykového rozsahu.
Podle tvůrců snímek nesleduje Petra Lotyše jako klasického hrdinu, nýbrž jako absurdní oběť společnosti a jeho příběh tvoří zvláštní snová spirála. Výsledný tvar má být poctou němé éře kinematografie, takže evokuje dobový styl vyprávění i herectví.
Tuzemským producentem filmu, který vzniká v lotyšsko-česko-litevské koprodukci, je Radim Procházka, jenž se Simanisem loni uvedl do českých kin režisérův dokument mapující napětí na rusko-lotyšském pomezí Neklidná hranice.
Když svět zešílel
„Obsazení Petra Buchty je úspěchem naší kinematografie, od Miroslava Krobota v Muži z Londýna tady tak velká příležitost pro českého herce nebyla,“ tvrdí Procházka. Také pět natáčecích dnů se odehraje v Česku, zdejší profesionálové se najdou rovněž v Simanisově štábu a střihačkou Roku před válkou se stejně jako u Neklidné hranice stane Anna Ryndová, nominovaná na Českého lva za snímky Pouta a Zlatý podraz.
„Je možné, že naše verze událostí roku 1913 je jedna z radikálnějších, jelikož je vnímáme jako dobu, kdy svět během krátké doby zešílel a stal se absurdním divadlem, ve kterém již postavy nepoznávaly samy sebe. Vyprávíme o postupném ztrácení rozumu a vnitřní sebedestrukci,“ popisuje režisér snímek založený na snu, v němž hlavní postava začínající na postu zamilovaného úředníčka polemizuje s myšlenkami Kafky a Prousta, projde od Vídně po Paříž a zklame se v lásce ke krásné dceři továrníka, jež se přidá ke komunistům.
