Mohutná reklamní masáž slibovala boj o přežití tak dramaticky, že člověk čekal nájezd kanibalů, útočící šelmy, malárii a tsunami. Jenže vyústila ve strojenou společenskou hru s jedním rozbitým kolenem, v níž exotický ostrov tvoří pouze jinou kulisu k soutěžím od Pevnosti Boyard po MasterChefa.
Už sama přítomnost kamer vylučuje iluzi, že účastníci výpravy čelí smrtelnému nebezpečí bez jakéhokoli jištění. Přesto se z pořadu, jehož zahraniční verze u nás běžela pod názvem Kdo přežije, dá udělat zajímavá podívaná, pokud se pojme jako nevtíravé dokumentární svědectví o sociálním experimentu.
Jenže Robinsonův ostrov se alespoň v prvním dílu soustředil na promenádu v plavkách a inscenované zpovědi do kamery typu „toho mám ráda, ten se mi nelíbí“. Jako bonus se v pozadí občas proběhne ještěrka. Uměle se dolují třecí plochy podle vůdcovských ambicí, generací či pohlaví, povel „muži půjdou pro dřevo, ženy poklidí“ se vykládá jako sexistický pohled staré školy.
Kouzlo bizarnosti přinesla jen věřící žena, která svou modlitbu věnovala právě soutěži včetně výroku „Bože, prosím, vezmi režii do svých rukou“. Ne že by to pořad nepotřeboval jako sůl, ale dokonce i ateista v takové chvíli potřebuje naději, že snad tam nahoře mají na starost důležitější věci.
