Pro režiséra Dušana Trančíka je těžké být nestranný

Noc na včerejšek strávil režisér Dušan Trančík ve střižně - v šest ráno dokončil dokument o prezidentských volbách na Slovensku. "Těžko mohu být coby filmař klidný a nezaujatý, když jako slovenský občan cítím napětí mezi studem a bolestí, mezi touhou a iluzí," říká autor Prezidentské volenky, prvního dílu nového cyklu Febia Slovenské okno, jejž uvede ČT 2 pozítří večer.
Ceněný filmař československé éry pendluje mezi oběma zeměmi. Zastavil se "v půli cesty" - přednáší na filmové škole ve Zlíně. K volbám půjde, přestože reptá, že mají víc kandidátů než v Ázerbájdžánu. "Vím, koho budu volit: Magdu Vášáryovou. A vím, že zase prohrajeme," ří ká. Ve Zlíně kromě výuky odpočívá a píše, v Praze pracuje, v Bratislavě se zlobí. "V Česku potkávám profesionály, na Slovensku mám strach, že uprostřed práce nějaký kolega utrousí: Potřebujeme silnou ruku, bez Mečiara to nejde." Nutná nestrannost Prezidentské volenky dala Trančíkovi zabrat o to víc, že právě pro Vášáryovou natočil spot do předvolební kampaně. Do sestřihu zařadil i ukázky ze spotů dalších kandidátů, jež by český divák jinak neviděl. "Museli jsme žádat o povolení, ač jde o věci veřejně vysílané. Třeba Ján Slota vyjádřil obavu, aby nedošlo ke zneužití," podotýká ředitel Febia Fero Fenič. Ten už na Slovensku nevolí.
Ať se stane prezidentem kdokoli, parlamentní volby daly slovenským umělcům jistou naději. Vrátí se také Trančík k hrané režii? "Slovenský film je zanedbaný, hlavně legislativně, z toho vlaku se nedá vyskočit a říci: mě to nezajímá, já si jdu psát svůj titul," líčí režisér, co jej čeká v čele svazu filmařů. Nicméně "něco" se mu prý podařilo dát dohromady: "Zdá se, že to není hloupý text. To je vše. Ale teď vůbec nejde o mě, o to, abych točil. Budu-li mít co říci, peníze seženu, ale zmnožovat filmy pro filmy nehodlám."