V úvodu se dva králové zábav vkrádají na svatby, aby si užili s povolnými družičkami – tudíž musí sami skončit u oltáře.
Svateb je nespočet, neboť profesi nezvaných hostů dovedli hrdinové k dokonalosti: od kapátka na slzy přes znalost obřadů židovských či indických až po sázky, kdo se první rozpláče a co se bude číst z Bible. Umějí pronášet přípitky, bavit děti a stařenky, roztleskat sál a při tanci dojímat líčením bojů, kde prý ztratili své nejlepší muže, což na slečny spolehlivě zabírá.
Přitom se ještě stihnou najíst, napít a radovat ze života jako studenti odmítající zestárnout. Owen Wilson a Vince Vaughn se ve vtipných přestřelkách snad ani nenadechují, sbírají sympatie požitkářských hráčů bezstarostné životní rulety a hlavně si skvěle sednou navzájem.
Právě první třetina, kdy v rychlém sledu představí svůj do detailu propracovaný systém, srší originálním humorem. Druhá část, kdy jsou coby domnělí příbuzní zavlečeni do rodinné vily svatebčanů, už přináší gagy méně jedinečné, byť stále vděčné. Absurdní rodinka totiž kromě dvou dcer na vdávání čítá i otce, jehož Christopher Walken hraje jako úžasného naboba, neukojenou matku, trhlou babičku a homosexuálního syna s uměleckými sklony. Na tak horké půdě se daří tradičním trapasům včetně sportovních.
V závěru musí přijít okamžik pravdy, kdy smích opadá ve jménu slzavých smutků, polepšování a vyznávání, ale to je daň žánru. Dojde sice i na vzácný pohřební motiv, až drze morbidní, avšak tvůrci jej s omluvou opustí. Kazil by jim morální fasádu.
