Náročným procesem digitálního restaurování si už prošly snímky Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil. Aktuální Ukradenou vzducholoď z roku 1966 vnímá Ondřej Beránek jako svůj nejoblíbenější film od Karla Zemana. „Je dotažený nejdál: dobrodružný, baví děti, zároveň je v něm i nějaká satira, do toho tam jde o vztah rodičů a dětí,“ říká.
Karel Zeman vstoupil do světa kinematografie ve 32 letech. Je to pozdě?
Z dnešní perspektivy určitě. Hodně cestoval, vystudoval reklamní výtvarnictví, jinak byl samouk. V 17 letech odešel do Francie, kde se poprvé seznámil s filmem. Viděl tehdy v kině Kocoura Felixe. Zaujala ho animace, tak si od promítačů půjčoval kopie a okénko po okénku studoval techniku.
 |
Přesto po návratu do Československa nešel dělat filmy.
Když se vrátil, dělal výlohy v obchodních domech Baťa. Pak ale jednou vyhrál soutěž o nejlepší výlohu měsíce a přijeli za ním ze Zlína udělat rozhovor pro zaměstnanecký magazín. A u toho byl Elmar Klos, režisér Obchodu na korze. Bavili se spolu a on mu řekl, že je škoda, aby dělal výlohy a že s nimi má odjet dělat filmy. Tak jel.
Projevuje se v jeho stylu nějak reklamní přemýšlení?
Vidím to ve zkratkách, které používá, když vypráví. Naučil se sdělovat věci rychle a srozumitelně. Navíc ale díky reklamě uměl odprezentovat své dílo, stát si za ním. Po krátkých animovaných filmech přišel s tím, že by rád natočil něco o pravěku. V té době logicky nikdo netušil, jak by to asi mohlo vypadat a jak by se to dalo dělat. Prosazoval to nejdříve jako dokument, vlastně edukativní film. Během schvalovacího procesu se mu ale povedlo snímek posunout k hrané verzi. Právě díky tomu, že dokázal spolupracovníkům i schvalujícím vysvětlit, že to jde. Všechno kreslil, přesvědčoval je, popisoval své postupy.
A ty filmy fungují dodnes.
Ano. Když dětem řeknete, že projedou jeskyní někam do pravěku, uvěří vám. Pamatuju si, jak jsem jako malý kluk hledal za barákem jeskyně a říkal si, že to určitě taky půjde.
Měl to pak po Cestě do pravěku Karel Zeman trochu jednodušší?
Etabloval se jako režisér. Vynález zkázy pak zafungoval nebývale. Československý státní film ho v roce 1958 poslal „do počtu“ na světovou výstavu Expo do Bruselu. Ani neměl ještě u nás premiéru… Porota tam byla nadšená, označila to jednohlasně za nejlepší film roku a skoro přes noc se Vynález prodal do 72 zemí. Jen v New Yorku byl nasazen v 96 kinech současně a v Mexiku ho promítali na stadionu pro 15 tisíc diváků. Z tohoto hlediska je to nejúspěšnější český film v historii.
Takže se stal zajímavým exportním zbožím. Jak se Karlu Zemanovi vlastně dařilo vycházet s režimem?
Myslím, že se mu vyplatil ten jeho přístup, kdy dělal věci, které jsou úplně mimo hlavní proud. Vytvořil si třetí cestu: svět fantazie, který je apolitický. Vzkazy o svobodě a demokracii v těch filmech nicméně určitě schované jsou, ale rozhodně nebijí do očí. Proto taky nemusel zásadněji bojovat o to, jestli bude točit nebo ne. Za zahraniční úspěchů filmů ale samozřejmě nedostal ani korunu. Na druhou stranu po něm nikde nechtěli, aby prohlašoval, že je socialismus nejlepší, samozřejmě ale přijal titul zasloužilého umělce a vystoupil s řečí, že je potřeba budovat kulturu v rámci socialismu, když bylo potřeba. Nebyl to bojovník ani kolaborant. Prostě člověk, který chtěl dělat své dílo a vytvořit si svou cestu.
Kdo, kdy a kde natáčel. Vědci tvoří jedinečnou mapu filmového Zlína |
Měl šanci emigrovat?
Nabízeli mu, ať odejde do USA. Byl za ním i Kirk Douglas. On ovšem tušil, že by tam byl úplně v jiné pozici než tady. Měl by nad sebou studio a to se mu asi nelíbilo. Měl ve Zlíně svůj tým lidí a své podmínky. Normalizace pro něj pak byla tvrdá. Už se nehodilo, aby byl hvězdou.
Ukradenou vzducholoď jste restaurovali z černobílého negativu. Byla kvůli tomu práce složitější?
Proces restaurování filmů Karla Zemana je oproti jiným filmům trochu náročnější. Jeho snímky jsou výsledkem laboratorního zpracování filmového materiálu, kdy až v postprodukci vznikaly barevné scény a stylizace. A jelikož je zachovaný původní černobílý negativ a kopie s barevnou informací, museli jsme řešit, jak digitálně napodobit ten laboratorní proces na počítači. Aby výsledné dílo odpovídalo tomu, které lidé viděli na premiéře v roce 1966. S pomocí studia UPP a Ludmily Zemanové se to povedlo.
Dostat Ukradenou vzducholoď do kinodistribuce pomohla internetová sbírka. Díky lidem film vyjde i na Blu-ray. Teď se ještě ukáže, jestli se vám podaří vybrat finance i na zahraniční distribuci. Zbývají poslední dny. Překvapila vás ta podpora?
Když jsme uváděli Vzducholoď v Lucerně, tak jsme tam pozvali dost různorodou společnost a bylo skvělé sledovat, jak si to všichni užili. Ten film je nadčasový. Nadšení byli starší i mladí, kteří teď chodí do kina třeba na Bangera. Veřejnost jsme požádali o pomoc, protože nestačí film jen restaurovat (restaurování financovali manželé Kučerovi a karlovarský festival), je potřeba ho dostat dál k lidem. Proto jsme je požádali o pomoc, aby mohla Vzducholoď znovu vzlétnout a obletět svět. Je fajn sledovat, že lidé chtějí podporovat i staré filmy, ne jen ty nové.
Je pak o restaurované filmy zájem? Mají další využití?
Ten trh je velký a celosvětový. Televize už dnes nepustí do vysílání poškrábaný film, co skáče. Možná některé, ale klasické kanály ne. Chtějí pouštět minimálně HD obsah a kvůli tomu právě restaurované filmy kupují.
Filmy Karla Zemana třeba v mém dětství nebyly tolik vidět. Čím to bylo?
Po revoluci stát převzal část práv filmů, které vznikly za socialismu. Když jste ale tehdy chtěla vydat třeba VHS s takovým filmem, potřebovala jste už i souhlas tvůrce nebo dědiců. Stát se ale moc neptal, většině to nevadilo, byli rádi, že se něco děje… pak se ale nějaká část tvůrců ozvala a ministerstvo se rozhodlo, že nic vydávat nebude, protože by to bylo složité. Po roce 2000 tak filmy Karla Zemana úplně zmizely.
Vy jste přišli okolo roku 2010. Povedlo se vám dohodnout s dědičkou, dcerou Ludmilou a nakonec i ministerstvem.
Mám radost, že to, co jsme udělali, mělo smysl a Karel Zeman se začal vracet mezi lidi. Dřív, když jste si třeba vygooglili jeho jméno, moc vám to nenašlo, teď je toho spousta.
Co plánujete dál? Nabízí se restaurovat další snímek Na kometě.
Teď bychom chtěli udělat spíš animovaný film, protože jsme se hodně věnovali hraným. Nabízí se, aby to byl jako první Čarodějův učeň. Je to film z roku 1977, který zná lépe i mladší generace. Já vždycky říkám, že to byla moje oblíbená noční můra, když jsem byl dítě. A dál asi dodělat tu zmiňovanou Kometu, Pohádku o Honzíkovi a Mařence… máme na čem pracovat.
Ukradená vzducholoď vstupuje do kin společně s krátkým animovaným filmem Půlnoční hlídka režiséra Johna Stevensona, který spolurežíroval film Kung-fu Panda a je velkým obdivovatelem díla Karla Zemana.
