Jak vypadá úděl herce svázaného s prokletou rolí, jsem viděl osobně při rozhovoru s Ladislavem Chudíkem před deseti lety. V restauraci, kde jsme seděli, ho v rozmezí pár minut oslovili dva cizí lidé, jeho obdivovatelé. Jeden si Chudíkovi postěžoval na slovenské zdravotnictví (v žertu), druhý si přišel pro radu ohledně alergických otoků (ve vší vážnosti). Chudík pána s alergií taktně odkázal na jistého lékaře na poliklinice v Petržalce a pak se mi mimo záznam pochmurně svěřil: „Můj život se rozděluje na éry před primářem Sovou a po Sovovi. Už třicet let cítím cosi jako Sovův stín.“
10. dubna 2021 17:00
