„Akutně potřebujeme začít znovu točit, abychom umožnili nejen lidem z audiovizuálního průmyslu návrat do práce, který přinese i další peníze do státního rozpočtu,“ říká předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Připomíná, že investice do výroby děl směřují jen ze čtyřiceti procent do filmových profesí, šedesát procent putuje do nefilmových odvětví.
Filmaři navrhují pravidla bezpečného natáčení, která zahrnují nezbytnost testování pro herce i příbuzné profese včetně kaskadérů, případně i komparzu. Dále zavedení ochranných pomůcek, kromě osobní dezinfekce též dezinfekci vozidel, pracovních prostor či kostýmů. Hodlají oddělovat jednotlivé skupiny štábu a pro catering balené jídlo nebo dodržování nařízených rozestupů.
Státní fond kinematografie, který administruje pobídky pro zahraniční produkce, letos za 1,3 miliard korun, a podporu celého řetězce od vývoje po distribuci za 470 milionů ročně, by měl objem prostředků podle filmařů zachovat. Žádají však peníze nad rámec schváleného rozpočtu pro rok 2020.
Konkrétně podle Šlajera nyní potřebují 20 milionů korun na posílení výzev na podporu vývoje - psaní scénářů, obsazování a přípravné natáčecí práce, a 55 milionů jako podporu k oživení celého distribučního řetězce včetně kin, tedy dohromady jednorázovou částku 75 milionů korun pro udržení průmyslu.
Předpokládané ztráty za zastavené zahraniční zakázky filmaři vyčíslili na 4,9 miliard, přerušení domácí výroby včetně televizí na půl miliardy; stojí i reklama, jejíž obrat činil loni 1,8 miliardy korun. Ztráta distributorů je 85 milionů měsíčně, ztráty tržeb kin se pohybují jen u vstupenek okolo 100 milionů za měsíc.
