Festival v Soluni hostil filmy Jana Hřebejka

Mezinárodní filmový festival v Soluni zůstal i v právě skončeném 42. ročníku tradičním oknem na Balkán. Snímky z tohoto neklidného teritoria si ze soutěže odnesly i nejdůležitější ceny, stejně jako nedávno v Chotěbuzi. Porota v čele s britským režisérem Johnem Boormanem udělila hlavní cenu, Zlatého Alexandra, albánskému filmu Tirana rok nula od Fatmira Kociho: jeho mladý hrdina jezdí se starým náklaďákem zemí, z níž chtějí všichni ostatní emigrovat.

Podobné putování zobrazil rumunský snímek Zboží a prachy režiséra Cristiho Puiu, nositele ceny kritiků a herecké ceny pro Alexandra Papadopola. V něm mladík snící o vlastním stánku neodolá nabídce mafiána převézt zásilku, čímž se ocitne na cestě, odkud není návratu.

Oba vyznamenané filmy nejsou tržištěm laciných atrakcí nebo výprodejem místních kuriozit, nýbrž hlubší vypovědí o zemích, jež se ještě dlouho budou vzpamatovávat z komunistické éry. To už nelze bez výhrad říci o jugoslávském díle Absolutní stovka od Srdana Golubovice, laureátovi na Stříbrného Alexandra a na další hereckou cenu pro Vuka Kostice. Do třetice tu mladý hrdina, šampion ve střelbě, bere kvůli bratrovi spravedlnost do vlastních rukou.

Čeští filmaři sice letos nesoutěžili, nicméně v sekci Nové horizonty se vedle česko-řeckého filmu Podzimní návrat, který se v tuzemsku už promítá, představily tři filmy režiséra Jana Hřebejka. Poslední z nich, tragikomedie Musíme si pomáhat, o niž byl v Soluni velký zájem, vstoupí v prosinci do řeckých kin.