Dokument-pohádka líčí dětem holocaust

Přilákat děti počítačového věku k dávným dějinám holocaustu - cožpak to vůbec jde? Dokumentarista Pavel Štingl je přesvědčen, že ano. "Od prvé chvíle, kdy jsem si přečetl vzpomínkovou knihu Evy Erbenové Vyprávěj, mámo, jak to bylo, hledal jsem tvar, jak ji malým divákům zpřístupnit. A když byl film hotov, stejně jsem ho celý znovu předělal," vzpomíná režisér a spoluscenárista snímku O zlém snu, jehož premiéru dnes večer uvádí ČT 1 s nezvyklým podtitulem: dokumentární pohádka.

"Pořád se mi chce spát, ale v noci se mi zase zdá o tom  všem, co sem  viděla, o Němcích, o zlých psech, co nás hlídali  a o všech těch, co sem viděla  umřít," píše si v úvodu filmu do  deníku jeho hrdinka, malá Eva, která přežila  Terezín - tam naposledy  viděla tatínka - i Osvětim-Birkenau, dokonce i pochod  smrti, kdy  jí před očima zemřela maminka se slovy: "Evičko, já už dál nemůžu."  Dcerku zahrabanou v seně vojáci přehlédli, když ráno hnali své  ženské vězenkyně  dál; dívka pak putovala sama, až ji polomrtvou  našli chlapci z Postřekova - a  tam se ukrytá u jedné rodiny dočkala  konce války.

Stejný holčičí hlas, který na  počátku filmu komentuje  rodinnou idylu s buchtami, psem a panenkou Haničkou či  během pobytu  v lágru vypráví o příhodě s drakem a tajné výpravě do podzemí pro  vzácné brambory, jako by zestárl, když popisuje nadšené oslavy  míru: "Neměla  jsem pocit, že bych zvítězila." Nyní žije Eva Erbenová  v Izraeli a do Postřekova  se vracívá.

Autoři scénáře, režisér  Pavel Štingl a Jana Hyklová, vymýšleli  pohádkově stylizovanou  podobu především pro diváky od osmi do třinácti let,  proto také  přinesli svůj nápad - spojení prvků hraných, archivních i animovaných  - do "dětské" skupiny České televize, kde se jinak rodí především  pohádky či  večerníčky. "Už jsme si účinek filmu stihli na dětech  vyzkoušet: reagovaly silně  a velmi bezprostředně. Znamenalo to  pro ně vůbec první setkání s tímhle tématem,  pojem holocaust jim  byl absolutně cizí," žasla dramaturgyně projektu Kateřina  Krejčí.

Neméně dojemné zážitky si odvezla z přijetí filmu při promítání  v  postřekovském hostinci, pro místní občany, kteří v něm hrají  v podstatě sami  sebe či své blízké: "To nejde popsat slovy, jako  by to prožili podruhé." Na  unikátní dokumentární pohádku vyrobenou  v koprodukci firmy K2 a ČT přispěly  státní fond kinematografie  a Česko-německý fond Budoucnost, jednu hořkou  zkušenost však Štingl  přesto má: "Půl roku se marně snažíme dostat videokazety  úřední  cestou do škol - přestože učitelé pláčou, jak těžko se jim o holocaustu  přednáší a jak jim k tomu chybějí pomůcky.

Ministerstvo školství  se snad už  dostalo přes knihtisk, ale video tu ještě nevynalezli,  anebo tu pro ně nemají  kancelář," žertuje smutně režisér. Velký  zájem film O zlém snu naopak vzbudil u  Eviných vrstevnic, které  také prošly Terezínem: "Některé žijí ve Státech, mají  tam spojení  se Spielbergovým sběrem svědectví o holocaustu či Muzeem tolerance,  tvrdí, že anglická verze by se uplatnila - ale já budu rád, když  seženu peníze  zatím aspoň na německou," drží se Štingl při zemi.

Fotografie z dokumentární pohádky O zlém snu, kterou uvádí ČT.

Fotografie z dokumentární pohádky O zlém snu, kterou uvádí ČT.

Fotografie z dokumentární pohádky O zlém snu, kterou uvádí ČT.

Fotografie z dokumentární pohádky O zlém snu, kterou uvádí ČT.