Že nejvyšší hodnocení v internetových diskusích dávají snímku diváci do osmnácti let a z nich pak zejména ženy, je nasnadě. Generace pamětníků si hezounka Aldena Ehrenreicha v roli Hana Sola nedokáže spojit s představitelem téže role v původní sáze, rošťáckým Harrisonem Fordem, kdežto nováček odpovídá teenagerským idolům - a přitom nehraje špatně.
Navíc je nutno brát v potaz, že příběh Solo: Star Wars Story nespadá do hlavní linie vesmírné kroniky, která se uzavře příští rok devátou epizodou, nýbrž do takzvané antalogie doprovodných produktů.
Jako takový účel plní, jinak jej není třeba brát moc vážně - což naštěstí nedělají ani tvůrci, ačkoli o čisté komedii, k níž tíhla původní dvojice režisérů, se po jejich výměně mluvit nedá.
Ovšem jestli Solo dostane další pokračování, než bezstarostný dobrodruh konečně dozraje v Harrisonovu podobu včetně rozhodnutí, na čí stranu se postaví, bude ctitel klasiky Hvězdných válek vystaven těžké zkoušce. Protože v novince řídí hrdina nanejvýš loď - a ještě na to dlouho čeká, kdežto svět kolem něj, respektive mezigalaktickou politiku, řídí hlavně ženy.
Robotka snící o revoluci poskytuje snímku alespoň humor, ale jak se postupně odhalují tváře povstalců i zrádců, člověk má dojem, že se ze světa Star Wars přenesl do Hunger Games, Divergence a jiných fantasy, v nichž se bojovných frází i zbraní chápou vesměs dívky. Princezna Leia už by se mezi nimi ztratila.
